Do Býčí skály se vrátí bohyně

„Pro bohyni nyní vytváříme kopii železného vozu, který se kdysi našel v jeskyni. V jejím průvodu budou koně a také živý býk. Na prostranství před jeskyní se uskuteční obřad, při němž návštěvníkům vysvětlíme, jak mimořádná Býčí skála je,“ řekl Právu archeolog Martin Golec z olomoucké Univerzity Palackého, který v jeskyni léta vede výzkum.

Půjde o zatím největší kostýmovanou ukázku v Česku z období pravěku. Scéna připomene, že letos je tomu 150 let, co badatel Jindřich Wankel, známý jako otec moravské archeologie, objevil v Býčí skále pohřeb velmože z halštatského období (starší doby železné) a spolu s šesti honosnými vozy, z nichž jeden byl dokonce zlatý, také ostatky čtyřiceti lidí.

Vznikla pak legenda, podle níž byl velmož pohřben i s lidskými oběťmi, aby mu sluhové dělali společnost na onom světě. Výjev umocnila ilustrace na toto téma od Zdeňka Buriana. Jenže ono se ukázalo, že je vše trochu jinak. „Býčí skála byla spíše duchovním centrem, které lidé z dalekého okolí navštěvovali kvůli nejrůznějším obřadům,“ vysvětlil Golec.

Mohlo jít o modlitby za uzdravení, bohatou úrodu, úspěšný lov či válečnou výpravu. V krasu je přes tisíc jeskyní. Proč si Keltové vybrali právě Býčí skálu, to se neví. Jisté ale je, že o ní panuje mnoho podivných historek. Podle některých dokonce umožňuje cestu časem.

Wankela jeho objev proslavil. Nejslavnější se stala soška bronzového býčka, podle níž je jeskyně pojmenována. Nález z Býčí skály sice skončil v Přírodovědném muzeu ve Vídni, kde je vystaven, Wankel si z naprosto nepochopitelného důvodu nechal lebku Princezny z Býčí skály. Z nějakého důvodu jej doslova fascinovala.

„I to samozřejmě připomeneme. Vynecháme historku o lidských obětech a celou akci pojmeme v optimističtějším duchu jako oslavu pravěkých dožínek,“ dodal Golec.

Scénu připravuje s kolegy na 17. září. Býčí skála bude otevřena o třech nadcházejících víkendech, a to jako pozvánka na oslavu návratu Velké matky.