Cesta za koncem světa: Svět pokračuje, do 14. etapy vstoupil v mlžném oparu

Vstávání v půl páté ráno nepotěší za žádných okolností. A když je vaší jedinou motivací ke vstávání fakt, že si skupinka fanatiků myslí, že za 41 minut skončí svět, nejde to o nic lépe než jindy. Do neprostupné tmy obdařené pořádnou porcí vlhkosti jsme vyrazili s čelovkami na korbě vozu našeho místního známého. Odvezl nás k nejvyššímu kopci v okolí, ze kterého jsou vzdáleně vidět malebné ruiny Xunantunich a Cahal Pech a započalo čekání dlouhé asi jen 15 minut. Tedy, když je něco vidět. A v našem případě nebylo vidět vůbec nic.

Nečekaně v oněch 5:11 nezačala oblohu křižovat ohnivá tornáda a ani na obzoru nebyla k vidění žádná vlna tsunami. Jako lusknutím prstu se v 5:11 z oblohy během necelé půl minuty vypařily všechny hvězdy a tma tak jen získala na dokonalosti. Teprve asi o 25 minut později bylo možné zrakem rozeznat, že nás ve skutečnosti obklopuje mlžný opar tolik příznačný pro zdejší oblast. V 7:00 nám došlo, že pokud se dnes Slunce dočkáme, během ranních hodin to určitě nebude.

Pro místní začal den jako každý jiný. Před šestou hodinou se začali rozjíždět do svých zaměstnání, na farmy a do drobných továren. Ani v nejmenším neměli čas sledovat, zda si Slunce prodere svou cestu na oblohu či ne. A belizský odborník na mayskou kulturu Jaime Awe zde 17. prosince na jedné z přednášek v Chaa Creek poměrně výstižně zdůvodnil, proč není nejmenší důvod k obavám.

Jeho hlavním a poměrně neprůstřelným argumentem jsou důkazy, že mayský kalendář ve skutečnosti pokračuje až do roku 4772 našeho letopočtu. A ani u této příležitosti není v žádném hodnověrném zdroji zmínka o konci světa. Mnoho dochovaných dat bylo v konspiračních teoriích doslova vmanipulováno do nesmyslných významů, které neměly žádný reálný základ. V tom se Awe shodl i s ostatními přítomnými odborníky na mayskou kulturu.

Mayský kalendář ukazuje 13.0.0.0.0, tedy úplný počátek 14. cyklu. A turisté? Mnoho z nich onen moment prospalo po pitce, která měla být podle některých tou úplně poslední. Jak se říká, k oslavě se vždy důvod najde. Nejeli jsme do Belize, Mexika a Guatemaly pro poslední pomazání a za vidinou natáčení konce světa. Chtěli jsme poznat Střední Ameriku takovou, jaká je. A ačkoliv se kvůli naší cestě dostaneme k vánočním stromkům o něco později, než by se slušelo a patřilo, v hlavě budeme mít ještě dlouho obličeje některých místních, kteří se teď turistů se šklebivým úsměvem vyptávají, co si mysleli, že se vlastně stane...