Článek
„Co to, že moc nepijete alkohol,“ ptá se nás Belizan Mark, u kterého bydlíme. Po třetí třetince piva nám to nepřijde jako otázka na místě, ale když si vzpomeneme na některé místní, kteří v devět večer často bojují již se čtvrtou lahví místního rumu, chápeme. Pokrčím rameny a jdu si do barové lednice pro další třetinku piva, které jakoby postrádalo alkohol. U svého účtu na baru si dělám poctivě další čárku. Tady se lidem věří, že nebudou své hostitele podvádět a zapíší si svou konzumaci. Krásný přístup.
Rumový punč dostanete v Belize běžně skoro na každém rohu.
Mark dodává, že naštěstí duchapřítomně doplnil zásoby alkoholu již na začátku prosince, protože tušil, že nápor alkoholuchtivých turistů zásoby místních obchodů neustojí. Tak předvídaví však rozhodně nebyli všichni místní, kteří nyní na trzích řeší, zda zakoupit drahý importovaný alkohol, po kterém se běžně ani nepodívají.
Metanolový strašák tuto zemi naštěstí neobchází, a tak jsou místní šťastní za každou láhev levného alkoholu, kterou se jim před svátky podaří získat. Ač jsou třeba mírně nervózní, punc někdejší britské nadvlády je tu stále všudypřítomný. Všichni jsou k sobě až neskutečně slušní.
Poslední záchvěvy romantického Belize
Pozorujeme, že s každým dalším dnem, se kterým se blíží datum letošního zimního slunovratu, exponenciálně stoupá počet turistů v zemi, a klesá tak romantické kouzlo země, které většinou spočívá v nízkém množství turistů. Dříve, než dosáhne počet turistů v zemi úrovni obsazenosti Špindlerova Mlýnu na Silvestra, obrážíme nejpozoruhodnější pozůstatky mayské kultury v Belize. V sousední Guatemale bude prý na Tikalu až 100 tisíc lidí. Tam přesně být nechceme. Krátce poté, co jsme dorazili do země, jsme na lodi navštívili pozůstatky bájného mayského města Lamanai. Na místě nás bylo celkem tak 30 lidí. To je důvod proč jsme tam, kde jsme.
Hlavní chrám v bezlizském Lamanai
V Belize sice nenajdete tak velké množství monumentálních mayských staveb jako v sousedním Mexiku či Guatemale, vše máte však neskutečně blízko. Od moře se dostanete do hor jen za něco více než dvě hodiny a kdybyste se snažili, celou zemi projedete autem bez potíží za nějaké tři dny. Vidět Belize a poznat Belize je však něco úplně jiného. A my jsme do země zavítali proto, abychom aspoň trochu nahlédli do kouzelného hrnce, pod jehož pokličku se podívá jen málokterý turista.
Slivovice v podobě omáčky
A když jsme u toho hrnce, místní gastronomie je přehlídkou jednoduchých surovin, ale o to divočejších chutí, které má Evropan mnohdy problém ukočírovat. Vlivy mexické kuchyně jsou tu stejně patrné, jako ty kreolské. Strava černých otroků se tu za staletí zkombinovala s hispánskými vlivy a i Britové přispěli svou trochou do mlýna. Národním jídlem je dušené kuře s rýží a fazolemi.
Křesťanství v Belize jednoznačně dominuje. Vánoce jsou na každém rohu, podobně jako v ČR.
Levné a chutné jídlo si pak místní výrazně dochucují chilli omáčkami Marie Sharp, která je nejúspěšnější značkou této středoamerické země vůbec. Najdete je na každém stole i v té nejzapadlejší putyce. Po třech dnech si štiplavé chuti přivyknete a v zájmu vaší střevní mikroflóry jimi ochucujete každé jídlo, ať se to hodí či ne. Taková místní slivovice...
