Bulharsko je v módě. Nadchne plážemi i řadou památek

Zlaté Písky a Slunečné pobřeží. To jsou dvě nejznámější bulharská letoviska, kam také asi nejčastěji směřují kroky zahraničních návštěvníků, kteří přijedou za mořem. První zmiňované středisko se nachází u třetího největšího bulharského města Varna, druhé pak v blízkosti Burgasu — ten je čtvrtým největším městem v zemi.

Historický Nessebar, který se Slunečním pobřežím přímo sousedí, je velikým lákadlem. Stará část města zapsaná na seznamu UNESCO se totiž řadí k nejdéle obývaným místům nejen v Bulharsku, ale i v celé Evropě. Významné jsou především místní kostelíky a baziliky, které pamatují byzantskou říší.

Nejvýznamnějším svatostánkem je bazilika sv. Sofie, respektive její pozůstatky, má shodné jméno s istanbulským chrámem Hagia Sofia. Její stáří je datováno do zhruba 5. či 6. století našeho letopočtu.

V dnešním Nessebaru naleznou návštěvníci asi čtyřicítku různě velkých náboženských staveb, v minulosti jich na relativně malém prostoru bývalo údajně až sto. Víru měli místní lidé hluboce zakořeněnou, a když chtěli některého světce uctít, postavili mu kapli.

Procházka Nessebarem se ale nemusí nutně točit jen kolem památek, ačkoli ty ve staré části hrají jednoznačně prim. Zajímavé jsou i tradiční částečně kamenné a částečně dřevěné domky, ve kterých se ukrývají nejrůznější obchůdky se suvenýry či restaurace. I dnes tu najdete typický bulharský porcelán, který si mnoho lidí bude pamatovat z dob socialismu, tradičním artiklem jsou také výrobky z růží, nejčastěji olej.

Varna leží v příjemné vzdálenosti od Zlatých Písků. Její nejznámější dominantou je chrám Zesnutí přesvaté Bohorodičky a architektonicky má připomenout právě byzantské stavby. Dostavěn byl přitom teprve v roce 1886. Jeho zaoblené kulaté stříšky ovšem nelze přehlédnout a stejně bohatě vyzdobený je také interiér katedrály. Minout by ji tak neměl ani ten, kdo náboženským stavbám obvykle neholduje — jde totiž o třetí největší sakrální stavbu v zemi.

Tím samozřejmě výčet pamětihodností ve Varně a jejím okolí nekončí. Město láká i na pozůstatky římských lázní, bývalý královský palác Euxinograd, archeologické muzeum nebo masivní socialistický památník bulharsko-sovětského přátelství. Komunistické stavby možná nejsou tím nejlákavějším, co může Bulharsko nabídnout, patří však k jeho historii i koloritu, stačí vzpomenout na slavnou budovu ve tvaru UFO Buzludža.

Bulharsko má tři národní parky. Vzhledem k jeho velké rozloze se to může zdát málo, všechny navíc leží v západní části země. Má však řadu chráněných přírodních oblastí a Zlaté Písky se k jedné z nich řadí. Tvoří ji listnaté, hlavně dubové lesy. I taková návštěva může být dobrým kontrastem k povalování na pláži.

Samostatnou kategorií jsou v Bulharsku pohoří v západní části země. Ve dvou z nich – Rile a Pirinu – se rozkládají stejnojmenné národní parky, přičemž právě Rila je se svými 810 kilometry čtverečními tím největším. Nachází se tu nejvyšší vrchol Balkánu Musala, který měří 2925 metrů. Jméno pochází z dob, kdy bylo Bulharsko součástí Osmanské říše, a znamená blízko Alláhovi.

Kromě oslnivé a divoké krajiny je pohoří Rila také domovem stejnojmenného pravoslavného kláštera, který je nejznámějším v celé zemi, současně je také tím největším. Založen byl už v 10. století, současná podoba pochází z 19. století. Vzhledem k tomu, že jde o jednu z nejvýznamnějších bulharských památek, je řazen také na seznam světového dědictví UNESCO. Na něm figuruje i národní park Pirin.

V rozmanité krajině Bulharska si zkrátka přijde každý na své. Ať už chce odpočívat v přímořských letoviscích, kde se v posledních letech značně zlepšují i služby, nebo se chce toulat po horách. Také coby lyžařská destinace nabírá Bulharsko na popularitě, ačkoli Rakousko či Itálii vzhledem k větší vzdálenosti od Češka nepřeválcuje. I tak nabízí příjemnou alternativu těm, kterým se klasika už trochu zajedla.