Článek
Barvu útesu dodávají řasy, které také korálům dopravují výživné látky z mořské vody a díky nimž korálové kolonie rostou. Když je voda v oceánu příliš teplá, koráli se začnou řas zbavovat. Lehce vybledlí koráli se mohou při poklesu teploty vody ještě vzpamatovat, hůře postižení "hladovějící" koráli jsou náchylnější k nemocím a umírají.
Australské úřady svádějí blednutí Velkého bariérového útesu především na klimatický jev El Niňo, který byl v letech 2015–2016 jedním z nejsilnějších za posledních 20 let. Moře se v důsledku jevu El Niňo otepluje, což vadí korálům, protože potřebují pro život stálou teplotu vody.
Sever je na tom hůř, jih má šanci
Podle ekologů je ale rovněž na vině globální oteplování planety způsobené lidskou činností. Austrálie patří k zemím s největším množstvím emisí uhlíku na obyvatele, protože při výrobě elektřiny spoléhá na tepelné elektrárny, připomněla agentura Reuters.
„Podle našich odhadů je téměř 50 procent korálů již mrtvých nebo umírá," řekl agentuře Reuters australský mořský biolog Terry Hughes na základě leteckých i podmořských pozorování. Nejhůře zasažena je severní část útesu, jižní část má prý naopak naději, že by se mohla rychle vzpamatovat.
Velký bariérový útes lemuje severovýchodní pobřeží Austrálie v délce více než 2000 kilometrů. Je to největší komplex korálových útvarů na světě a jeden z největších magnetů, který láká turisty do Austrálie. Tvoří ho 2600 oddělených korálových útesů a 300 korálových ostrůvků.