Článek
Každé z patnácti zastavení, volně inspirovaných biblickou křížovou cestou, vytvořil jiný autor, společně však tvoří ucelené koncepční dílo. Galerie v délce zhruba jednoho kilometru obklopuje turistickou cestu vedoucí z obce Stanovice k Braunovu Betlému.
S myšlenkou rozšířit unikátní komponovanou krajinu, vytvořenou hrabětem Šporkem a sochařem Braunem počátkem 18. století, o galerii soudobých plastik přišel sochař Vladimír Preclík. Unikátní na projektu je i skutečnost, že se její realizace chopili sami autoři.
:. Předsednictví v občanském sdružení Křížová cesta se po zesnulém sochaři Preclíkovi ujal Stanislav Hanzík. foto: Právo/Ludmila Žlábková
Vzniklo občanské sdružení Křížová cesta, v níž se sdružilo všech patnáct umělců, kteří zdarma vytvořili jednotlivá zastavení: Daniel Klose, Stanislav Hanzík,Vojtěch Adamec, Ellen Jilemnická, Vladimír Preclík, Jan Koblasa, Ivan Jilemnický, Jan Hendrych, Marius Kotrba, Václav Fiala, Čestmír Mudruňka, Michal Šarše, Jiří Marek, Jaromíra Němcová a Jiří Kačer.
Sám Braun dokázal kámen rozplakat
„Kámen jako materiál se nabídl sám, protože Královéhradecký kraj stojí na pískovci. Tady se odjakživa tvořilo z pískovce. Sám Braun v době Šporkově používal kámen tohoto kraje. A dokázal ho rozplakat i rozezpívat,“ řekl k výběru materiálu již dříve předseda sdružení Vladimír Preclík. Bohužel on sám se dokončení projektu nedočkal. Po vážné nemoci zemřel letos v dubnu. Nestihl dokončit ani svoji plastiku Katedrála prosby.
.: Celkem patnáct pískovcových plastik tvoří novodobou křížovou cestu na Kuksu. foto: Právo/Ludmila Žlábková
„Vladimír ještě stačil udělat návrh a viděl i kameny. Dokonce, protože byly menší než původně počítal, a protože už věděl, že je nemocný, raději uzpůsobil návrh menším měřítkům a vybral si kameníka, který za něho práci dokončí,“ řekl sochař Stanislav Hanzík, který se po Preclíkově smrti ujal funkce, a s ní spojené práce, předsedy sdružení. A dodal, že se tak hodnota díla nijak nesnížila. „Ani Braun nepracoval sám, měl své pomocníky, svou dílnu.“
Stanislav Hanzík věří, že se podařilo zachovat myšlenkovou provázanost braunovsko-šporkovské koncepce Kuksu a nové galerie. „Pojítkem jsou nejen duchovní souvislosti, ale zejména fakt, že se jedná o cestu. Lidé tudy budou procházet, mohou se posadit. Někomu se toto prostředí trefí do intimní polohy momentálního cítění, jiného to nechá chladným,“ míní sochař, který se při tvorbě své Roušky Veroničiny, plastiky v podobě jakési kapličky, nechal vést mottem: Jsem poutník na cestě, která má hluboko vyjeté koleje, ze kterých nemohu a nechci sejít.
Je dobré si uvědomovat křesťanské kořeny a hodnoty
Vznik uměleckého cyklu finančně podpořil Královéhradecký kraj. Krajští zastupitelé postupně uvolnili na tyto účely půldruhého miliónu korun. „Jsem si jist, že tato podpora vychází mimo jiné z vědomí, že je dobré, ba nutné uvědomovat si křesťanské kořeny a křesťanské hodnoty naší západoevropské civilizace.
Je symbolické, že slavnostní uvedení Příběhu utrpení a nadějí člověka se uskuteční právě v těchto dnech, kdy hlavní partneři projektu revitalizace Kuksu podepsali smlouvu zaručující její uskutečnění. Jsem přesvědčen, že cyklus patnácti sochařských zastavení zůstane citlivou stopou dnešního člověka v této úžasné krajině, která odnepaměti vybízí k meditaci, ale i k přemýšlivému dialogu s uměním,“ řekl bývalý královéhradecký hejtman Pavel Bradík (ODS).