Armádní muzeum otevře na podzim

Jedním dechem upozorňuje na šedou fasádu. „Z 85 procent je původní. Z toho mám velkou radost,“ řekl Právu s tím, že zdi stačilo důkladně omýt. Přeměna skončila, ladí se detaily. „Rekonstrukce byla velmi náročná, prakticky všechny staticky důležité konstrukce byly v havarijním stavu,“ přiblížil Martin Koch z Metrostavu, který měl rozsáhlou renovaci na starosti.

Otevření je v plánu letos na podzim a muzeum bude podle Knížka patřit k evropské špici. „Připravujeme 7,5 tisíce sbírkových předmětů, které jsou zatím v Lešanech, věší se velké exponáty,“ popsal aktuální dění.

Cesta historií začíná v 6. století, končí současností. Vchod vede jinudy než dřív, lidé vstoupí rovnou do podzemí, kde místo depozitáře a archivu vznikla recepce, výstavní sály, posluchárny a šatny.

První část expozice, kterou uzavírá Bílá hora, nabídne mj. vzácné archeologické vykopávky či jediný dochovaný prapor v Čechách z bělohorské bitvy, v potemnělém sále už stojí vozová hradba husitů. V další místnosti o dění mezi lety 1740 a 1914 už parkuje lékařský vůz z napoleonských válek.

„Exponáty vůbec nepřijdou do styku s denním světlem,“ těší Knížka mířícího k červenému pódiu symbolizujícímu krvavou řež v roce 1866. Muzeum se pyšní bohatými sbírkami zbraní, které nikdy nevystavovalo, ale teď je ukáže. Jedná se o tzv. přímo dotýkané, které vladaři dostávali od puškařů, zbrojířů. Závěr připomíná předvečer atentátu v Sarajevu.

Z foyer vedou dveře do expozice první světové války. Vstupní prostor pojali autoři jako vagon, kterými muži odjížděli na frontu. Následují zákopy. Díky moderním technologiím z jedné vitríny promluví hologram vojáka, z další se vyvalí tank. O kus dál stojí rakousko-uherské torpédo z plzeňské Škodovky.

Návštěvník prochází druhým vagonem, kterým legie míří domů, a ocitá se na chodníku z kostek dne 28. října, kdy se vyhlašuje republika. „Jde nám o to, aby lidé válku vnímali jako hrdinství, vzdor vůči násilí, nadřazenosti, obranu zájmů národa,“ říká Knížek.

Protože Československo za první republiky bylo podle něj vynikající ve výrobě zbraní a jejich vývozu, další část vypráví o tom. Pancéřové vitríny zatím čekají na předměty.

Divák míjí protitankový kanon, následuje mobilizace. Druhou světovou válku líčí dvě patra. Na zemi leží atomová bomba, stejná jaká spadla v Japonsku. „Pochopitelně kopie,“ upozorňuje Knížek a ukazuje prostor pro únor 1948, železnou oponu, výstava vzpomene vojenské pakty, sametovou revoluci, mise v zahraničí. Posledním exponátem bude cedule z naší ambasády v Kábulu, kterou přivezl generál a diplomat Jiří Baloun.

Muzeum slibuje ohromný pětihodinový zážitek, který lidé mohou vstřebat v kavárně ve 3. patře s velkolepou vyhlídkou na Prahu. Dřív tam byl ateliér, kde malíři pod vedením Františka Kupky tvořili slavné obrazy spojené s legionáři.