Alicante nabízí to nejlepší ze Španělska

Na světě neexistuje jiný kraj, kde se v posledních zhruba dvou tisíciletích vystřídalo tolik vlivů – starořímský, vizigótský, maurský a katolický – a kde se po opakovaných střetech muslimského a křesťanského světa zachovalo z obou to nejlepší.

Alicante se stejnojmenným hlavním městem je nejjižnější ze tří provincií Valencijského společenství, kam dále patří Castellón a Valencia. Leží zhruba uprostřed jihovýchodního pobřeží Španělska, není zdaleka tak rušné jako třeba Madrid nebo Barcelona a příjemně překvapí cenami.

Na své si zde přijdou všechny typy návštěvníků. Rodiny nadchnou písčité i oblázkové pláže na Costa Blanca. Senioři mohou objevovat památky v poklidných městečkách uprostřed dramatické krajiny ve vnitrozemí. A ti, kdo na dovolené rádi „zapaří“, si oblíbí letovisko Benidorm s bujarým nočním životem. V nevelké provincii je vše vzdálené maximálně hodinu jízdy autem, podél pobřeží se dá cestovat vlakem, všude jinde jezdí autobusy.

Živé přístavní město Alicante se prostírá pod vrchem hory Benacantil se středověkým hradem Santa Bárbara. Od úpatí vrchu kolem přístavu se táhne kouzelné Centro Histórico s úzkými uličkami a náměstíčky, kde jsou jeden vedle druhého rozesety desítky rozmanitých občerstvení, restaurací, barů, cukráren, pizzerií a dalších podniků se zahrádkou.

Typickou středomořskou atmosféru dotváří záplava květin, keramická popisná čísla i rozmanité výjevy na zdech (a občasné prádlo na šňůrách). Asi pětinu z 330 tisíc obyvatel tvoří cizinci, jak napovídají „zahraniční“ podniky, které provozují – irský bar O'Hara, německá pivnice Münich nebo růžová mexická restaurace La Tía Juana s výzdobou malovaných lebek.

Památkám dominuje katedrála svatého Mikuláše a bazilika svaté Marie, kde začíná jedna z variant poutní cesty do Santiaga de Compostela. Přímo pod hradem se táhne městská pláž, nedaleko stojí domky původní rybářské vesnice a kousek dál na sever začíná sedmikilometrová pláž (Playa de San Juan).

Středověký hrad či spíše pevnost vybudovaná v průběhu několika staletí na skále na strategickém místě u přístavu je hlavním symbolem Alicante. Při pohledu od moře skalní reliéf připomíná profil muže – podle pověsti maurského krále – a samotný hrad má podobu arabského fezu na jeho hlavě. Santa Bárbara patří mezi největší středověké hrady ve Španělsku.

Tvoří jej několik úrovní, z ploché střechy té nejvyšší se otevírají panoramatické výhledy na celé město, moře i vnitrozemí lemované šňůrou pohoří. Uvnitř spletitého areálu, kde se natáčelo několik filmů, např. Hrabě Dracula (1970) nebo Dracula contra Frankenstein (1972), jsou zahrady s palmami, rozmanitá zákoutí a původní sály s několika výstavami.

Ke hlavnímu vchodu jezdí z nábřeží výtah, jímž si můžete ušetřit výšlap asi 170 výškových metrů. Jízda vyjde na 2,70 €, jinak je vstup zdarma, stejně jako do dalších muzeí v Alicante.

U pobřeží směrem na severovýchod leží několik zajímavých měst, která stojí za bližší průzkum. Cestovat můžete autem, půjčovny jsou na každém rohu, ale také úzkokolejkou (místní jí říkají „tram“ neboli tramvaj). Pojedete-li po dálnici, můžete obdivovat divukrásnou krajinu bez billboardů, které jsou ve Španělsku zakázány.

Asi čtyřicet kilometrů za Alicante čeká na návštěvníky v úvodu zmíněný Benidorm, jehož – pro tuto oblast velmi netypická – silueta je vidět ze všech stran. Když v padesátých letech začal skomírat zdejší rybářský průmysl, městská rada se rozhodla vsadit vše na turistický průmysl. V přístavu vyrostly obří mrakodrapy a dnes panorama Benidormu připomíná newyorský Manhattan.

Novější hotely mají přes padesát pater a některé vypadají jako postavy z filmů o Transformers. Resort se dvěma obřími písčitými plážemi – Levante a Poniente – je kromě mrakodrapů proslulý bezpočtem restaurací, barů a diskoték, ale najdete zde i klidnou palmovou promenádu a starou rybářskou vesničku.

Kousek za Benidormem leží Altea, jedno z nejhezčích městeček ve Španělsku. Jeho dominantou je kostel Parroquia Nuestra Señora del Consuelo s netypickými věžemi z modrých dlaždiček. Kouzelné historické centrum z 16. století oslnivě září sněhobílými domy a labyrint dlážděných uliček patří kavárničkám a obchůdkům s výhradně rukodělnými výrobky – šperky, keramika, originální dámské šaty apod.

Dalším letoviskem s bohatou historií a perfektní turistickou infrastrukturou je Calpe (Calp), kam jezdíval Ernest Hemingway. Na severním okraji pláží se k nebi tyčí 332 metrů vysoká skála Peñón de Ifach, hned za ní je jezero Salinas el Saladar, které slouží pro „mezipřistání“ tažných ptáků.

Calpe je domovem známé čokoládovny Valor, do jejíž továrny se můžete zajít podívat na exkurzi (v „podnikové prodejně“ doporučujeme tmavý 85% model s mandlemi).

Jedním z „povinných“ výletních cílů v Alicante je horská vesnička Guadalest se stejnojmenným hradem. Jeho základy vybudovali Maurové v 11. století na členité skále v nadmořské výšce kolem 580 metrů. Původně sloužil k vojenské kontrole údolí, později se stal poutním místem a rozšířil se v členitý komplex, dnes je jeho součástí mj. barokní kostel a několik muzeí.

Z těch stojí za návštěvu především Muzeum mikrogigantů s miniaturami, které si můžete prohlédnout pod mikroskopem. K vidění jsou scény jako býčí aréna na špendlíkové hlavičce, oblečená blecha jedoucí na kole, Rubensovy Tři Grácie na špičce tužky nebo výjevy z Kámasútry uvnitř květu. Výhledy na hory a drsnou okolní krajinu, které se z Guadalestu otevírají, doslova berou dech.

Za tamní skvělou nabídku jídel, jejichž součástí jsou mořské plody a saláty, do jisté míry může stálý přísun čerstvých ryb a zeleniny. Řada podniků nabízí za dvanáct eur menu – předkrm, hlavní jídlo, nápoj a zákusek či kávu.

Z předkrmů jsou na výběr např. smažené ančovičky či sardinky, mušle, tresčí krokety apod. a jako hlavní jídlo si můžete zvolit některou z mnoha ryb. Kromě oblíbených tapas je regionální specialitou paella, pro kterou existuje snad tisíc receptů.

Do tajů přípravy paelly můžete proniknout během rychlokurzu spojeného s večeří, který pořádá podnik Hestia Lucentum v centru Alicante. Zasvěcený vhled do produkce vína pak nabízí komentované prohlídky vinic – třeba Monovar, odkud pochází skvělý Fondillón, nejlepší španělské víno roku 2020.

Oblast Alicante je atraktivní po celý rok, slunce svítí přes 3000 hodin a v zimě teplota klesá na 14-18 °C. To ocení mj. golfisté (sezona na zdejších hřištích nikdy nekončí) a cyklisté, kteří mohou vybírat z řady „bike-friendly“ ubytování se zapůjčením kol.

V moři se vykoupete od konce března až do listopadu, na jaře a na podzim jsou pláže méně rušné. Ideálním termínem pro cestu je období kolem svátku sv. Jana (24. června), který doprovázejí slavnosti s ohni, petardami a figurínami. Na sv. Petra (29. června), patrona rybářů, probíhají festivaly v přístavech.

Šestnáctého července na výročí bitvy u Las Navas de Tolosa v roce 1212 (vítězství katolických vojsk znamenalo „Waterloo“ pro chalífát na Pyrenejském poloostrově) se koná množství muslimsko-křesťanských festivalů s bohatým programem a velkými průvody.