Článek
Ráno vyrážíme směr hlavní město Kanady – Ottawa. Dnes se definitivně rozloučíme s provincií Quebec. Cesta vede i po okruhu kolem Montrealu. Je to jen pár dnů, kdy jsme si ho prohlíželi, ale přijde nám to, jako by to bylo strašně dávno. Možná kvůli té spoustě zážitků i tváři Quebecu.
Mezi Montrealem a Ottawou jedeme několik hodin po dálnici prakticky pustinou. Všichni se podivují, proč hlavní město Kanady leží tak daleko od ostatní civilizace.
Vysvětlení je velmi jednoduché. Anglická královna Viktorie rozhodla o tomto místě kvůli řevnivosti mezi anglicky a francouzsky mluvící částí Kanady. Hlavní město leží na hranici, daleko od civilizace, aby v době svého vzniku, v roce 1855, bylo ochráněno i před vpádem Američanů. Ti by ho pravděpodobně v této pustině ani nenašli.
Před založením Ottawy zde byla od roku 1826 jen pila a městečko se jmenovalo Bytown.
Je několik variant, podle čeho se město jmenuje. Já se přikláním k té, že město je pojmenováno podle indiánského kmene Ottawů.
Proti umístění hlavního města nemohl nikdo nic namítat. Snad kromě zahraničních diplomatů, kterým se zde v pionýrských dobách nelíbilo sloužit daleko od civilizace a v zimě v obrovských mrazech. Ty jsou navíc umocňovány silným větrem. V Kanadě je zvykem určovat v zimě teplotu vzduchu jako kombinaci teploty a síly větru. Po mongolském Ulanbátaru je Ottawa druhým nejstudenějším hlavním městem světa.
A to už vjíždíme do krásně upraveného města, které má dnes těsně pod milión obyvatel. Naší první zastávkou je návštěvnické centrum, kde si bereme mapy a fotíme se před sochou kanadského hrdiny Terryho Foxe, muže, který statečně bojoval s rakovinou.
Pak už se vydáváme na prohlídku parlamentu. Je organizovaná a trvá kolem dvou hodin. Navštívíme obě komory parlamentu, povídáme si o systému zastupitelské demokracie v Kanadě, který má svá specifika. Klienty zaujme zejména fakt, že se senátoři nevolí, ale jsou jmenováni na základě proporcionálního zastoupení všech ras a národností.
Nejvíce se všem líbí nově zrekonstruovaná knihovna královny Victorie. Na panorama města nakonec shlížíme z parlamentní Freedom Tower.
Procházíme kolem budov parlamentu, z levé strany jsou za plotem maličké domečky pro kočky. Tam je chovají bezdomovci. Všichni se diví, jak je možné, že tohle stojí hned vedle budovy parlamentu. Jsme v Kanadě a nikdo nemá právo vytlačit kočičí domečky a bezdomovce pryč z tohoto místa. Možná tento fakt napovídá o smyslu kanadského systému více než honosná budova parlamentu.
Jdeme kolem luxusních hotelů až na místní tržiště a dále pak už autem pokračujeme k místu, kde bydlí ministerský předseda, a v podvečer se procházíme parkem před sídlem britského guvernéra.
Náš hotel je jen několik minut pěšky od parlamentu. Večer navštívíme další velkou atrakci – ve 21.00 začínají promítat na budovy parlamentu výpravný film o Kanadě. Opravdu nádherná podívaná ukončuje tento zážitky nabitý den.
Zítra nás čeká opravdová lahůdka NP Algonquin.
Autor: Jan Kužel America Tours