Článek
Začátek prohlídky je ve věži zvonice, kde nejprve vystoupáme po točitých schodech do místnosti, která donedávna sloužila jako sklad. V 16. až 18. století se v ní ukrývaly pronásledované osoby žádající o azyl. Po nich se na stěnách místnosti dochovalo několik kreseb vytvořených uhlem.
Další zastávka je těsně pod zvonicí. V otvoru mezi trámy nad námi si můžeme všimnout největšího z devíti zvonů, které se rozeznívají během významných událostí. Každý ze zvonů má své jméno a tím nejslavnějším je právě ten největší dvoumetrový, vážící čtyři a půl tuny — Eloi. K němu se váže i docela morbidní legenda o kovářích, kteří zvon na počátku 17. století opravovali a během neopatrné práce přišli o hlavu.
Návštěvníci mají poprvé možnost prohlédnout si podpěrné oblouky katedrály.
Zajímavostí místnosti, ze které vzhlížíme ke zvonům, jsou ohořelé dřevěné trámy, které nesou horní patro. Požár zde nešťastnou náhodou založil zvoník někdy v 18. století. Trámy ale vydržely až do současnosti.
Největší rozeta na světě zblízka
Ze zvonice se přesuneme na vyhlídkové terasy v horní části gotické stavby. Zblízka a zvenku si prohlédneme vysoké barevné vitráže z počátku 20. století, kterými do katedrály proudí světlo.
Největší gotické rozetě se přezdívá gotické oko.
Nad námi se klenou gotické kamenné oblouky podpírající horní část stavby a otevřou se nám odsud výhledy na severní část města. Nedaleko se nad střechy domů zdvihají věže dalších kostelů. Z jižní strany vyhlídkových teras je moc pěkný výhled na přístav a sousední královský palác Almudaina.
Po cestě na jižní terasu se zastavíme u velké rozety, která je se svým průměrem 13 metrů největší gotickou rozetou na světě. Říká se jí také gotické oko. Přes barevné sklo tohoto „oka” můžeme pozorovat dění uvnitř katedrály a na protější straně pak druhou menší rozetu.
Ze střechy se naskýtají krásné výhledy na město, například na královský palác Almudaina.
Vystoupat lze až na nejvyšší terasu, která spojuje dvě průčelní věže.
Dvakrát do roka v katedrále probíhá zajímavý světelný úkaz: slunce procházející velkou rozetou vytvoří na protější stěně barevný odraz přesně v linii s menší rozetou. To se pak kostel zaplní do posledního místečka.
Jako z ptačí perspektivy
Třešničkou na dortu celé prohlídky je výstup na nejvyšší terasu spojující dvě průčelní věže katedrály. Schody vedou vnitřkem věží a nahoře se může dostavit lehký pocit závratě. Hlavně, pokud fouká silný vítr. Na vrcholu průčelí trůní socha Panny Marie, patronky katedrály, po které katolický svatostánek nese jméno. Odtud se nám nabídne téměř ptačí perspektiva na město. Projdeme se po terase na severní věž, kde oficiální prohlídka končí.
Prohlídka definitivně končí v interiéru katedrály. A bez nutnosti kupovat si další vstupenku.
Cesta nazpět je opět přes zvonici. Průvodce se pak s námi rozloučí a vypustí nás do interiéru katedrály, kterou si můžeme prohlédnout bez nutnosti kupovat si další vstupenku.
Nahoru jen během sezony
Terasy katedrály byly nově zpřístupněny letos v květnu a budou otevřeny do konce října, kdy na Mallorce končí hlavní turistická sezona.
Užít si dechberoucí panoramata z věží katedrály je možné každý den. Má to ale podmínku. Vstup je třeba si dopředu rezervovat online na stránkách katedrály. Prohlídka trvající tři čtvrtě hodiny je totiž průvodcovaná a počet míst je omezený na dvacet. Pokud nejsme rezidenty Baleárských ostrovů, kteří mají prohlídku zdarma, zaplatíme za možnost prohlédnout si katedrálu a město z jiné perspektivy 12 eur (306 korun).
Prohlídka je vedená ve španělštině a celkem vystoupáme 215 schodů. Na požádání průvodce část informací přeloží i do angličtiny. Anglická verze je ale hodně stručná a postrádá zajímavé detaily, které se dozví jen španělštinu ovládající jedinci. I přesto ale prohlídka stojí za to. Hlavně díky dechberoucím výhledům, které se nám z jednotlivých pater katedrály nabídnou nejen na fasádu stavby, ale hlavně na město a přístav.