Tachov: Perla na Zlaté stezce

Zlatá cesta spojovala Prahu s Norimberkem a odtud vedla dále na západ. Používali ji obchodníci, ale sloužila i panovníkům — zvláště Karlu IV., když potřeboval spravovat celou říši, nejen své milované Čechy. Takže vždy ve vzdálenosti denní jízdy vznikala zabezpečená místa k přenocování. Tak byl i ve vsi Tachov nedaleko německé hranice už za Přemyslovců vybudován středověký hrad, v němž pak císař a král Karel IV. několikrát přespal.

Okolní krajina a její možnosti Karla IV. zaujaly natolik, že ji postupně i s německou Horní Falcí získával do majetku a hodlal tu založit tzv. Nové Čechy. To se ale tak nějak nezdařilo.

Pár kilometrů dál po Zlaté cestě, v německém Bärnau, poté pro změnu přespal Jan Hus na své cestě do Kostnice. Z jeho dopisu víme, že v Bärnau byl přijat mile. Vzájemné vztahy jsou dobré také dnes. Díky tomu se rozvíjí i projekt přeshraniční spolupráce na Zlaté stezce.

Dvacet kilometrů od Tachova v Bärnau stojí za to navštívit archeopark — středověké městečko, které se buduje za použití starých postupů, můžete v něm zhlédnout, jak se stavělo i žilo, původní řemesla i ochutnat středověkou kuchyni. Nejen že tu pořádají společná vystoupení českých a německých dětí a dohovoříte se i česky, ale můžete dokonce platit i českými korunami.

Gotický tachovský hrad se bohužel nedochoval. Zato se v Tachově zachovala značná část hradeb s četnými obrannými věžemi. Hradby byly vysoké, bez ochozu, takže i kdyby se nepříteli podařilo osádku věže zneškodnit a na vrchol hradby vylézt, neměl se jak dostat živý dolů.

V hradbách však samozřejmě musely být brány, kde už dobytí možné bylo – a proto také husité město dobyli po bitvě u Tachova, která se de facto nekonala, protože křižácké vojsko uteklo. Husité Tachov dobyli branou v uzounké uličce, která se dodnes nazývá Krvavá podle potoků krve obránců města.

Hradby jsou neobyčejně malebné dodnes. Město se totiž z velké části nerozšiřovalo tím, že by hradby musely ustoupit, jak tomu bývalo obvykle, naopak, dovolovalo je využít k vestavbám domů.

Nepřehlédnutelnou dominantou Tachova je kostel Nanebevzetí Panny Marie, založený za Jana Lucemburského, rozšířený za Karla IV., dovybavený v 17. století, poškozovaný během náboženských válek i za požáru města a následně regotizovaný podobně jako Svatovítský chrám v Praze.

Chrám byl poškozen i při bombardování za druhé světové války, ale toho nejhoršího byl uchráněn: jak hlásá památník před kostelem, na kostel dopadly dvě bomby, ale jako zázrakem ani jedna nevybuchla.

Na místě vyhořelého tachovského hradu a poté barokního zámku, který potkal stejný osud, vybudovali Windischgrätzové dvoukřídlý klasicistní zámek. Ten v roce 1945 připadl státu a chátral. Opravy se málem „nedožil“, ale nakonec díky intervenci obyvatel a partě nadšených důchodců zvané dědkostroj, kteří sami vlastnoručně zahájili obnovy, uhájil existenci. Nejprve jako sídlo městského úřadu a základní umělecké školy.

Po roce 2012 se městský úřad přestěhoval a díky projektu podporovanému z EU zámecké komnaty znovu nabývají lesku. Zámek je otevřený i v zimě, kromě pondělků, úterků a termínů, kdy je vyhrazen pro akce, včetně svateb.

Dvoukilometrová Knížecí alej nás z Tachova dovede do obce Světce, kde upoutá monumentální neorománská Jízdárna a nedaleké trosky Windischgrätzského zámku, které si zaslouží samostatné pojednání.

Odtud po zelené turistické značce vystoupáme na vrch Vysoká, nejprve k Památníku bitvy u Tachova, která se pod tímto vrchem, jak už bylo zmíněno, neodehrála, protože křižácké vojsko prchlo, údajně jakmile zaslechlo husitský chorál (pravděpodobněji, když zjistili, že slíbené další oddíly nedorazily a na rozdíl od husitů ani nedorazí).

U Památníku začíná i naučná stezka, která nás dovede po pár metrech k půvabné vzdušné „hyperbolické“ rozhledně. Po zdolání 144 schodů se otevře krásný pohled na Tachov. Pozor – kdo trpí závratí, ať se nedívá pod nohy nebo raději zůstane dole. Schody jsou mřížované a pohled naskrz by nemusel být příjemný.

Rozhledna je přístupná denně zdarma. Pár metrů před ní je i veřejné ohniště. Naučná stezka se oklikou vrací do Světců, zatímco zelená značka od Památníku bitvy pokračuje do Tachova, kam je to až k zámku necelé tři kilometry.