Článek
„Chceme ukázat jiným, že to lze překonat, že nemusí trčet u telenovely nebo nadávat u televizoru či v hospodě, že člověk má žít naplno. Osobně chci také ukázat, že život i s těžkým fyzickým handicapem může být pestrý a bohatý,“ řekl Právu Langer.
Po celou cestu do Španělska jej budou střídavě tlačit a tahat jeho přátelé, kteří na pěší výlet vyrazili bez doprovodného vozidla. Vše potřebné ponesou s sebou. „Spát budeme v tělocvičnách, na farách, v levných hotýlcích či u dobrých lidí, pokud nám přespání nabídnou,“ konstatoval Langer s tím, že minimálně jednou týdně plánují poutníci den tzv. regenerace.
Tělesný handicap podle něj není ani tolik o omezení, je to spíš výzva. „Pokud mohu sloužit někomu jako inspirace, když má nějakou bolístku, že se mu něco v životě nedaří a on to přece dokáže, tak budu jedině rád. Je to přidaná hodnota k našemu putování,“ podotkl Langer.
Putování vnímá jako ryze duchovní v katolickém významu pouti. „Jsou mezi námi věřící, lidé různých názorů. V průběhu cesty se chceme vzájemně poznávat. Zároveň předpokládám, že se seznámíme se spoustou lidí, které potkáme po cestě,“ zdůraznil vozíčkář.
Chtějí pokračovat dál
Hlavním cílem poutníků je katedrála v Santiagu de Compostela, v níž je hrob sv. Jakuba. Pokud se poutníkům podaří dojít až sem, jsou jim podle legendy odpuštěny všechny hříchy. „Vnímáme to jako výzvu něco dokázat. Věřím, že to zvládneme bez větších problémů. Pak chceme ještě pokračovat dál k Atlantickému oceánu,“ svěřila se jedna z účastnic pouti Vendula Pavláčková.
Na pouť se vypravil i jeden Slovák, Josef Kivoň ze Strečna. „Jak jsem se o nápadu dozvěděl, hned jsem si řekl, že musím být u toho,“ řekl Právu. Cesta poutníků povede přes Brno, Mikulov a dál přes Rakousko, Švýcarsko a Francii do Španělska. Od olomouckého primátora Mirka Žbánka dostali na cestu poselství pro samosprávy obcí a měst, které cestou navštíví.