Dalešická přehrada připomíná moře. Nadchne romantickým okolím

Dalešické „moře” vzniklo kvůli elektrické energii. Nejen coby retenční nádrž pro jadernou elektrárnu Dukovany, ale samo jako elektrárna. Zní to jako paradox, ale opak je pravdou. Spolu se sousední vyrovnávací Mohelenskou nádrží slouží jako přečerpávací elektrárna a vyrovnává nepoměr mezi kontinuální výrobou a nárazovou spotřebou elektřiny. Plného výkonu dosáhne do minuty, a tak působí i jako rezerva pro případ výpadku dodávky elektřiny do sítě.

Takže v době potřeby nastává odliv, jak se voda pouští do turbín, naopak v době malého odběru ze sítě se elektřina využije k čerpání vody zpět a je příliv. Je to poněkud nepravidelný jev, se kterým musejí návštěvníci přehrady počítat stejně jako s tím, že voda blízko hráze bývá v létě chladnější, než je v kraji zvykem.

Hráz Dalešické přehrady je se svými 100 metry druhou nejvyšší sypanou hrází v Evropě, nejvyšší hrází u nás. Vede po ní silnice do Kramolína — projděte se po chodníku, pohled do té hloubky stojí za to. Přehrada zatopila údolí Jihlavy, které bylo tak nádherné, že dokonce i po vzdutí vody zůstal řádný kus romantiky zachován. S celou řadou vyhlídek a zřícenin hradů. Dalešickou vodní nádrž tak lze označit za nejkrásnější u nás, i když toho údolí, kde byly jen mlýny a kvetly i divoké bramboříky, je věčná škoda.

Co naštěstí nelze, je zkazit zbylou romantiku mohutnou výstavbou rekreačních zařízení — je zde stavební uzávěra, a tak se turistika a komerce omezuje prakticky na plavby lodí Horácko, které dojem rozhodně neruší, naopak vytvářejí nové dojmy. Na břehu je větším ubytovacím zařízením jen autokemp Wilsonka. Jinak břehy tvoří buď lesnaté stráně nebo příkře se zvedající skalní útvary.

Jít podél vody se nedá. Mnohakilometrové turistické cesty i cyklotrasy vedou nad údolím. Sejít k vodě lesními cestami a vykoupat se můžete na mnoha místech, oficiální pláže jsou v autokempu a v Koněšíně. Zajímavé je, že skála Wilsonka unikla pozornosti horlivých přejmenovávatelů všeho západního a udržela si jméno přes celou socialistickou éru. Možná si místní aktivisté neuvědomili, po kom je oblíbená vyhlídka pojmenována. Mimochodem, dnes se tyčí skoro kolmo 45 metrů nad hladinu — což je polovina původní výšky, druhá polovina je dnes pod vodou.

Vzhledem k funkci přečerpávací elektrárny a tím promíchávání vody Dalešická přehrada nezamrzá. Láká tak k přezimování vodní ptáky. Kormoráni se sem slétají v takovém množství, že jejich trus zbarvil i jejich oblíbenou skálu do běla. Plavbu lze podniknout na objednávku kdykoliv, pravidelné plavby jsou od března do konce června o víkendech, v létě denně. Loď převeze i kola, psi smějí na palubu bez koberce.

V okolí Dalešické přehrady se rozhodně dá strávit delší pobyt, aniž by se turista nudil. Technické typy si nenechají ujít prohlídku elektrárny, té přečerpávací i té jaderné. Milovníci přírody nevynechají kromě okolí Dalešické přehrady ani unikátní a chráněnou Mohelenskou hadcovou step — a třeba cestou potkají, když ne zrovna sysla, tedy aspoň tu novou silniční značku „pozor sysli“.

V obci Dalešice láká pozornost „Postřižinský“ pivovar, na jehož vskutku vysoký komín sice herci doopravdy nelezli, zato tam každoročně sídlí čápi. A v pivovarském areálu je kromě fungujícího pivovaru i muzeum rakousko-uherského pivovarnictví, můžete se tam i ubytovat a velmi dobře najíst.

V Dalešicích je zámek s hezkou vstupní branou, který se dosud nevzpamatoval z nevhodného užívání za socialistické éry, a s přilehlým kostelem sv. Petra a Pavla z 12. století. Zajímavá empírová hřbitovní kaple je z počátku 18. století.

V okolí je na dosah jednodenního výletu mnoho významných turistických cílů, z těch nejbližších Náměšť nad Oslavou s renesančním jádrem a zámkem, známým jak vzácnými gobelíny, tak i renesančními arkádami (v současné době se za provozu opravují) a interiéry s bohatým mobiliářem.

Kousek odtud jsou Kralice s památníkem Bible kralické, na opačnou stranu Třebíč se dvěma památkami UNESCO — bazilikou sv. Prokopa a židovským městem, a zhruba stejně blízko Jaroměřice nad Rokytnou s barokním zámkem, kde se zrodila první česká opera O založení města Jaroměřic.

Prakticky všude jsou ubytovací možnosti od komfortnějších po ty jednodušší. A protože jde snad s výjimkou památek UNESCO o turistické skvosty, které zahraniční turisté ještě tak docela neobjevili, užijete si Vysočinu komfortněji než místa, kde se pro návštěvníky nedá volně hnout.