Článek
Snaha o nastolení suverénního státu není mezi zhruba 300 obyvateli maličké Seborgy ničím nahodilým. Status knížectví totiž městečko v minulosti mělo. V roce 954 prodal někdejší hrabě sídlo benediktinům a po připojení ke Svaté říši římské v roce 1079 bylo povýšeno na knížectví.
Od 17. století pak razilo svou vlastní měnu. O dalších sto let později byla Seborga opět odkoupena a stala se součástí jednotné Itálie. Jelikož to byla ale tak bezvýznamná transakce, nikdo ji oficiálně nezaregistroval
Nikdo zemi oficiálně neuznal
„Seborga je stále knížectví, nikdy jím být nepřestalo. Máme záznam o prodeji z 30. ledna 1729, jenže tento dokument je bezcenný, protože ho nikdo oficiálně nezaevidoval,“ řekla BBC jedna z obyvatelek.
Poté, co místní tuto skutečnost odhalili, započali v roce 1963 svůj nenásilný boj za nezávislost. Ihned si zvolili svého vládce, kterým byl někdejší květinář Giorgio Caborne, po korunovaci zvaný Giorgio I. Vládl až do své smrti v roce 2009.
Knížectví netvoří jen stejnojmenné městečko, ale i přilehlé okolí a příroda.
Knížectví usiluje o nezávislost už desítky let. Na hranicích se obvykle i hlídkuje.
Panovník maličkého mikronároda nechal vybudovat důležité úřady, potřebné k vyhlášení nezávislosti. „Jakožto stát máme všechny dokumenty, které náš stát reprezentují. Máme naši ústavu, řidičské i občanské průkazy, náš vlastní registr, poznávací značky... Stejně tak i měnu,“ říká mluvčí knížectví Carmela Serraová. Peníze ze Seborgy jsou nicméně neplatné kdekoli mimo knížectví.
Podle nynějšího vládce Marcella I. Seborgu žádný ze států oficiálně neuznal. „Máme ovšem podporu několika národů, kde máme i naše diplomaty. Je jich přes 25 a všichni pracují na tom, aby v našem knížectví zvýšili turismus,“ řekl.
V městečku se prý také zastavili zástupci Organizace spojených národů, kteří podle Serraové úsilí obyvatel podpořili. „Řekli, že větší stát si nemůže podmanit menší jen kvůli velikosti,“ tvrdí mluvčí knížecí kanceláře.
Knížectví má vlastní rytířský řád a údajně tu byl během středověku uložen svatý grál.
Knížectví má i svůj vlastní rytířský řád, Seboržské bílé rytíře, jehož dlouholetá historie je údajně propojená i s templáři a v minulosti jeho členové doprovázeli poutníky na cestě do Jeruzaléma. Rovněž se traduje, že měl být ve vesnici během středověku uložen svatý grál.
Na tak malé území poměrně pozoruhodná historie, ačkoli, jak poznamenává vládce, knížectví není zase tak malé. „Obklopují nás hory, které nás chrání před špatným počasím. A je odsud na dohled Francie, Itálie i Monako,“ dodává Marcello I. s tím, že pokud se Seborga někdy obhájí nezávislost, rozhodně se nestane daňovým rájem.