Článek
Jedna tarantule vás vyjde obvykle na dolar, maximálně dva. V turistických místech můžete ale zaplatit i více. Některé restaurace nabízejí i pokrmy z brouků či mravenců. Na světě každopádně není mnoho míst, kde si můžete udělat selfie, jak se zakusujete do tarantule.
A právě na základě tohoto faktu vznikla v roce 2014 restaurace Bugs Café ve městě Siem Reap, které je výchozím bodem pro turisty, kteří chtějí na vlastní oči spatřit fascinující khmerskou architekturu chrámového komplexu v Angkoru. Ten ročně navštíví přes milión turistů z celého světa. A toho si je majitel restaurace Davy Blouzard evidentně velmi dobře vědom.
Bugs Café je jedním z těch nejzvláštnějších podniků, které můžete v Siem Reapu navštívit. Trumfne jej asi jen restaurace Pyongyang vlastněná severokorejskou vládou, kde se vám vyjma docela ucházejících, avšak předražených korejských pokrmů dostane i bizarních hudebních a tanečních vystoupení pohledných severokorejských dívek. Takový kabaret sponzorující severokorejský režim. Bource morušové či škorpióny vám tam ale nenaservírují.
Když vás přestane bavit amok
Sedm dní v týdnu se v Bugs Café servírují od páté hodiny odpoledne pokrmy, které mohou někomu připadat bez nadsázky odporné. Osmahlí bourci morušoví jsou však paradoxně jednou z nejchutnějších věcí, které jsem v Kambodži ochutnal. A to tam špatně nevaří. Národní pokrm amok, který je vlastně nasládlou omáčkou z kokosového mléka se směsí koření, se servíruje obvykle s rýží a masem - většinou rybou či kuřetem. Je levný, chutný a zasytí. Když se ho však na ulicích přejíte, začnete se dívat i po jiných alternativách.
Hmyz jsem chtěl vyzkoušet už delší dobu. Doposud jsem ochutnal maximálně sušeného červa v rámci nějakého večírku, ale nikdy ne komplexní pokrm založený na hmyzu. Moderní vzezření podniku mi dodalo na kuráži, která mi u některých pouličních podniků jednoduše trochu chyběla, a já si začal objednávat od všeho něco.
Na talíři se mi tak objevila třeba smažená tarantule, škorpión, bourci morušoví, vodní brouci, různý drobný hmyz a jarní rolky plněné mravenci. K tomu všemu byly nejrůznější omáčky, od sladkých po pikantní, které jednotlivé hmyzí pochoutky poměrně vhodně doplňovaly.
Objednávejte střídmě, hmyz je sytý
Velkou chybu jsem udělal hned na začátku. Poté, co jsem si poskládal výše zmíněnou degustační večeři, objednal jsem si ještě hmyzí hamburger. Hladový jak medvěd po zimním spánku jsem po dnu focení chrámů v Angkoru jednoduše nevěřil, že mě pár kusů hmyzu, jeden pavoukovec a jeden škorpión mohou dostatečně nasytit.
Burger, který si v Bugs Café můžete objednat, vypadá tradičně. Pouze masová složka je místo mleté krávy placička z rozemletého hmyzu. Skutečností je, že je tato masová varianta šetrnější k přírodě. Ale chápu, na svíčkovou se šesti nemá nic. Hmyz je nicméně sytý dost podobně, to si pamatujte.
Bourec morušový byl ze všeho nejchutnější. Šťavnatý, masitý a ani tvarem nebyl nikterak odporný. Trochu horší už to bylo u vodních brouků, kteří ač orestovaní docela křupali a člověk nedokázal ignorovat poměrně odpudivé nožičky. Rozemletí mravenci v závitcích byli naopak velmi chutní - pikantní chuť a jemná struktura závitků byla parádní. Těžko byste poznali, co vlastně jíte, pokud se nepodíváte detailně.
Škorpión zbavený své nebezpečné zbraně mě nenadchl. Ohlodal jsem jednotlivé části, ale nepřiměl jsem se ho dojíst celého, protože mi jednoduše nechutnal. Pak přišel čas na tamější ikonu - tarantuli.
Překonejte odpor
Jak taková tarantule chutná? Není to tak hrozné, jak byste si mohli myslet. Základní je překonat prvotní odpor. Začněte nožičkami. Ty jsou u smažené tarantule křupavé a mají jemnou chuť. Tělo má už chuť výraznější a část může být i trochu nahořklá kvůli vnitřním orgánům. To už každý nedá. Přinejmenším nožičky vás ale určitě příjemně překvapí a za zkoušku stojí. Týdně tu dobrodružným strávníkům prodají na 150 tarantulí od místních lovců pavouků a pěstitelů rýže.
Nikdo neříká, že byste měli jíst hmyz každý večer během svého pobytu v Kambodži, ale zkusit aspoň jednou něco takového ochutnat je zážitek, který si budete pamatovat podobně dobře jako moment, kdy poprvé spatříte za východu slunce legendární Angkor Wat...
Anketa
Rady a tipy do Kambodže
Přímý letecký spoj z Prahy do Kambodže nenajdete. Soustřeďte se tak na možnosti s jedním přestupem. Pokud chcete svou dovolenou v zemi Khmérů plánovat s předstihem a nechcete spoléhat na poslední chvíli a věřit v objevení akčních letenek, rozumnou alternativou je spoj aerolinek Emirates. S těmi se dostanete do Phnompenhu přes Dubaj a zpáteční letenky na leden či únor začínají přibližně na 17 300 korunách. Let má stop-over v barmském Rangúnu.
Z hlavního města Phnompenhu nemusíte hned nutně unikat někam jinam. Ano, zdejší dopravní zácpy jsou vyhlášené a dočkáte se jich často i mimo špičku, ale pokud vás zajímá něco z temné historie Kambodže, měli byste tu aspoň den počkat. Pohled na pole, kde Rudí Khmerové ve velkém zabíjeli, či na školu, kterou brutální režim proměnil na věznici (Tuol Sleng), ze které se nevracelo, rozhodně stojí za to. A pokud máte slabší žaludek, můžete si prohlédnout aspoň Královský palác.
Z Phnompenhu se můžete do města Siem Reap, vstupní brány ke chrámům Angkoru (a obstojným výchozím bodem do komplexu Koh Ker) dostat několika způsoby. Nejlevnější jsou místní autobusy. Dobře zvažte, zda chcete jet nočním spojem. Na kambodžských silnicích se nehody stávají a po setmění jich je násobně více než přes den. Další variantou je vyzkoušet taxi či využít soukromou dopravu, kterou nabízí mnoho místních firem. Počítejte se zhruba pětihodinovou cestou a cenou mezi 1200 Kč a 2000 Kč, v závislosti na tom, jak umíte smlouvat a kolik vás je. Let trvá asi 40 minut a dá se sehnat také zhruba za 2000 Kč. Pro sólo cestovatele tedy dává smysl autobus či letadlo, v závislosti na rozpočtu a preferencích.
Pokud přemýšlíte, co byste zakousli, nedá se doporučit nic jiného, než abyste trochu zkoušeli. Zcela běžnou khmerskou snídaní jsou nudle. S masem, vegetariánské, prostě jakékoliv. Chutné a levné, nebojte se jich. Po dvou dnech si na ně zvyknete. Pokud zvažujete, co si dát přes den, rozhodně byste mohli aspoň jednou vyzkoušet tradiční místní jídlo amok, které lze označit skoro za národní. Hustá nasládlá omáčka plná exotických vůní je žlutá a servíruje se s rybou či kuřetem. Jako příloha je rýže. Nepálivé, levné, chutné.