Článek
Netradiční stavební prvek má své logické opodstatnění. Tisíc let stará vesnice byla záměrně vybudována ve stráni, aby se jí vyhnuly povodně a také chladný vítr, který vane z vrcholků horského pásma Alborz. Kvůli těmto výhodám ale museli být stavitelé kreativnější, co se týče řešení prostoru. A tak naprosto každá předzahrádka, restaurace nebo obchůdek stojí na ulici, která je střechou domu o podlaží níže.
Po staletí střechy domů, vyrobené z jílu, dřeva a kamení, odolávaly poměrně vlhkému klimatu — v této části Íránu hojně prší i sněží a nedaleko leží i Kaspické moře — ale také velkému a neustálému náporu chodců. Ve vesničce žije kolem 500 stálých obyvatel, ale je tu poměrně rušno. Masuleh je také zajímavým turistickým cílem, přestože Írán nepatří mezi vysoce frekventované země.
Bývalé centrum obchodu
Návštěvníci se mohou ubytovat klidně přímo u místních. „Toho pohledu se snad nedá nabažit,“ říká zasněně jeden z obyvatel, pan Safayee, když se dívá z okna. „Když jsem byl dítě, byla tu i základní škola. Masuleh nikdy neměl mnoho obyvatel, ale všichni jsme si byli vždy blízcí, drželi jsme při sobě. Jenže teď mladí opouštějí vesnici kvůli práci a stěhují se do velkých měst. Takže už ani ta škola tu není,“ dodává.
Masuleh byl přitom dlouhou dobu jakýmsi centrem obchodu. Střetávali se v něm lidé z celého regionu, aby nabízeli své zboží. Na počátcích 20. století vesnice sloužila jako opevnění pro partyzánské hnutí, které odporovalo okupaci Íránu Osmanskou říší, Brity a Rusy.
Ti, kteří ve vesnici zůstali, nyní profitují především z turistiky. „Umožnilo nám to zařídit si dobrý život a zrenovovat domy do podoby, v jaké kdysi bývaly,“ tvrdí Safayee. Na druhou stranu si za poslední roky Masuleh vybudoval tak dobrou pověst, že jeho uličky občas připomínají spíše pulzující město než poklidnou vesnici. V nižších částech stojí hotely a ve vyšších se nacházejí kavárničky a restaurace, odkud je výhled do údolí.
Populární je i zdejší bazar, kde mohou turisté najít celou řadu ručních výrobků od nožů až po různé šperky. Nechybí ovšem ani rohy kamzíka. Místní obchůdky pak nabízejí lokální pečivo, sušené ovoce, domácí marmelády nebo kvalitní horské bylinky — třeba heřmánek či mátu. A když přijde večer, na Masuleh se snese lehká mlha, která dodává vesnici jistou tajemnou auru. Inu, orientální romantika.