Článek
Lidé si obvykle začínají věci pamatovat od věku tří a půl let. Psycholožka specializující se na dětský vývoj, doktorka Amanda Gummerová, ovšem tvrdí, že rodiče by přeci jen měli cestování s dětmi ještě o nějaké dva roky posunout. „Vhodný čas, kdy začít se společnými cestami do zahraničí, je věk od pěti do osmi let. Zhruba v této fázi dokážou děti plně vnímat všechny zážitky a docenit je,“ cituje doktorku Telegraph.
Její tvrzení je podloženo také novou studií, která zjistila, že pět let je věk, ze kterého si nejčastěji lidé pamatují první dovolené, navzdory tomu, že mohli navštívit zahraničí už v mladším věku. Zhruba 20 procent dospělých, kteří se do výzkumu agentury Florida4Less zapojili, uvedlo, že jejich první vzpomínka na dovolenou sahá právě do věku pěti let.
Vystoupit ze známého prostředí
„Pět je zlatý věk, protože se dítě pomalu chystá jít do školy, a tak si začíná i lépe pamatovat,“ tvrdí Gummerová. Jedná se také o zlom, kdy děti začínají více interagovat a komunikovat s okolím. „V tomto věku už mají dobře vyvinutý jazyk, takže mohou pokládat dotazy a zapojit se do konverzace o daném výletu, což jim pomáhá si vzpomínku v paměti lépe ukotvit,“ dodává doktorka.
Zároveň ale říká, že zapamatovat si něco nutně neznamená, že je daná vzpomínka příjemná. Novota a emoce jsou při tvorbě vzpomínek klíčové. Takže pokud dítě předtím nic takového nepodniklo a je natěšené, nebo dokonce trochu vystrašené, bude si daný moment pamatovat mnohem lépe.
Rodiče často děti berou s sebou, protože chtějí vycestovat sami a nechtějí se kvůli ratolestem omezovat. Neuvědomují si ovšem, že cestování je pro děti i cennou lekcí, při které vystupují z předvídatelného domácího prostředí. A pokud nemají šanci si zkušenost zapamatovat, je tato lekce tak trochu k ničemu. „Cestování vytváří skvělý základ pro učení dovedností, které doma nezískáte,“ uvedla klinická psycholožka Erica Reischerová.
Děti se při cestování naučí například to, jak se vypořádat s cizím a neznámým prostředím, jak si slušně říct o pomoc nebo jak strategicky získat to, co potřebují. Stěžejní je i kontakt s neznámými lidmi.