Článek
Hrad Stolpen je známý romantickým příběhem urozené vězeňkyně, hraběnky Coselové, která tu na přelomu 17. a 18. století strávila neuvěřitelných 49 let. Když procházíte hradem, máte pocit, že odněkud vyjde krásná smutná paní v bohatém oblečení a pozve vás do svých komnat. Památek na ni je tu hodně.
Historie propojená romantikou
Hraběnka Coselová se narodila roku 1680 jako Anna Constantia von Brockdorff z Depenau v Holštýnsku. Ve 23 letech se vdala za saského vrchního daňového správce. Patřila k ozdobám tehdejší společnosti, což se jí stalo osudným. Zaujala kurfiřta Friedricha Augusta I., označovaného za krále polského a později Augusta Silného.
Dva roky po svatbě opustila manžela a stala se jeho milenkou, protože jí písemně slíbil manželství. Vedle Augusta se cítila jako kurfiřtka a královna. Jenže byla pouhou milenkou bez práv. Netajila se vlastními politickými názory, což se nelíbilo mocným pánům z jejich okruhu. Znepřátelila si je natolik, že byla obviňována z vměšování se do politických záležitostí země. Léta ubíhala a svatba se nekonala.
V roce 1713 ji August dokonce zavrhl. S tím se vzdorná Anna nemínila smířit, vždyť měla písemný slib manželství. Nebylo jí to nic platné. Když se stále dožadovala svých práv, Augustovi došla trpělivost. O Štědrém večeru roku 1716 byla zatčena a převezena na hrad Stolpen. Bylo jí 36 let. Netušila, že už hradní brány nikdy neopustí a prožije tu téměř půl století.
Kromě výkladu o hraběnce Coselové jsme se dověděli i zajímavosti o samotném hradu Stolpen. Zaujalo nás, že ve 13. století patřil slovanským šlechticům. Proto i název Stolpen je slovanského původu. Znamená sloupek a zřejmě to souviselo s okolní krajinou plnou čedičových sloupů.
Svoji největší slávu hrad zažil v 16. a 17. století, v době saských kurfiřtů, kdy byl využíván hlavně jako lovecký zámek. Tenkrát oplýval množstvím nástěnných maleb a obrazů s loveckými výjevy a také příslušnými trofejemi. Úpadek Stolpenu přišel s Augustem Silným, který si hradu nevážil. Na jeho dalším chátrání se podílel i Napoleon, který sem dorazil se svým vojskem v roce 1813.
Dnes patří Stolpen k chráněným památkám s historickým muzeem, kde je k vidění řada zajímavostí. Třeba v Johannově věži, nazývané Coselská, si můžete prohlédnout obytnou místnost i ložnici hraběnky Coselové.
V jedné z věží jménem Hláska (Seigerturm) je ve střešním výklenku původní zvon z roku 1562, který svým úderem oznamuje hodiny. Ty měly už ve své době jen jednu ručičku, protože se bralo za postačující vědět, která je hodina.
Ve věžních prostorách jsou renesanční nástěnné malby. Z dalších věží nelze pominout tak zvanou Sedmivěžatou z druhé poloviny 15. století. V přízemí se uchovala velká krbová kamna. Tato věž byla zprovozněna po obnově roku 1998, Hláska se dočkala obnovy a znovuotevření až roku 2007. Kdo chce, může nahlédnout i do mučírny nebo si prohlédnout sbírku historických zbraní.
Zásobování hradu vodou bylo důmyslné, přes sací pumpy z údolí. Je tu také unikátní 84 metrů hluboká studna, považovaná za nejhlubší v čediči umístěnou studnu na světě.
V okolí hradu jsou rovněž obdivuhodné čedičové sloupy, jejichž vznik se předpokládá zhruba před 25 milióny let. Z nich je utvořeno i hradní opevnění.
Skalní pevnost Königstein
Poblíž Stolpenu nezapomeňte navštívit jednu z největších skalních obranných pevností v Evropě, Königstein. Umístěna je vysoko nad řekou Labe na pískovcové stolové hoře.
Za své více než 750leté historie střídavě sloužila jako klášter, státní vězení, tábor válečných zajatců, lazaret a také za nejbezpečnější místo v celém Sasku. Nikdy nebyla dobyta.
Tady se shromažďovali vévodové a kurfiřti se svým majetkem, když jim hrozilo nebezpečí. V dobách míru se tu konaly hlučné oslavy a pořádaly se velké lovecké výpravy.
Proslulým organizátorem radovánek byl August II. Silný. Také Königstein má svého slavného vězně. Byl jím v letech 1706 až 1707 Johann Friedrich Böttcher, jeden ze zakladatelů výroby prvního evropského porcelánu v Míšni.
Dnes je pevnost Königstein, představující soubor staveb pozdní gotiky, renesance, baroka a 19. století, významnou pamětihodností Saského Švýcarska. V podzemních kasematech se pořádají kulinářské výlety do minulosti.