Článek
Dnes je tato pokladnice architektury a kamenných plastik považována za vrchol mayské civilizace. Nachází se v západním Hondurasu, asi třicet kilometrů od hraničního přechodu s Guatemalou La Florida.
.: Manželé prodávající kukuřičné tortilly na náměstí v Copán Ruinas
| Západní část Hondurasu patřila kdysi k říši Mayů. Kryštof Kolumbus vstoupil 14. srpna 1502 u mysu Honduras poprvé na americkou pevninu. O 22 let později začali oblast osídlovat Evropané a po krvavých bojích vytlačili původní indiánské obyvatelstvo. Honduras španělské kolonisty přitahoval svými nalezišti zlata a stříbra. |
Americký badatel John Lloyd Stephens a anglický výtvarník Frederick Catherwood náhodně objevili mizící kontury staveb mayského města, trosky prastarých budov. Rozsáhlý pozemek za padesát dolarů odkoupili od majitele-rolníka a dali se do průzkumu.
Copán tvořily hlavně chrámy, pyramidy a nádvoří
V časech největší slávy byl Copán bohatým městem, jež obchodovalo po celém mayském světě. Pyramidy, chrámy, nádvoří a další stavby hlavního komplexu jsou seskupeny kolem čtyř prostranných náměstí, původně pokrytých vrstvou hladké, bílé omítky.
.: Na pyramidách jsou vytesány dokonalé reliéfy zvířat, záhrobních netvorů nebo kosmických božstev.
Mnoho budov z andezitu, zelenkavé horniny vulkanického původu, zdobily kolorované štukové reliéfy. Ze stop po barvách na zdech lze soudit, že celý hlavní shluk staveb, prostranství i jejich sochařská výzdoba zářily barvami.
Stupňovité, pyramidové paláce a chrámy se zvedají z hlavních prostranství, na vrcholech pyramid stojí chrámy, k nimž vedou dlouhá a strmá schodiště. Největším z nich bylo Hieroglyfické, jež původně tvořilo 72 schodů o šířce šestnáct metrů.
.: Oproti Mexiku jsou v honduraském Copánu trosky pyramid ve velmi dobrém stavu, naleziště historických předmětů nebyla tolik vykradena.
Výjevy vytesané na podstupnicích líčí historii vladařů Copánu. Nepřerušovaný nápis skládající se asi ze 1250 piktogramů - takzvaných glyfů - je nejdelší z objevených ve Střední Americe. Informace o jménech a době panování vladařů historici získávají zkoumáním rytin na stěnách, oltářích a kamenných sloupech-stélách, jež si panovníci nechali stavět.
Sochy byly stavěny v astronomické posloupnosti
Stély znázorňující nadživotní portréty královských postav oblečených do obřadních rouch a ozdobených symboly moci. V Copánu a okolí se našlo třicet osm stél o výšce 3,5 metru. Některé jsou seřazeny v astronomické posloupnosti. To bylo pro Maye důležité, neboť se v životě řídili polohou hvězd.
.: Kamenných sloupů-stél se v objektu Copánu nalezlo třicet osm, jejich výška dosahuje 3,5 metru.
Jejich složitý a promyšlený kalendář, zčásti založený na fázích planety Venuše, nám umožňuje s přesností určit na jediný den časové údaje na copánských reliéfech. Čísla jsou v těchto kalendářích znázorněna pomocí vodorovných čar, teček a symbolů lastur.
Od izolovaně stojící stély na kraji údolí lze vidět v jedné linii o stovky metrů níže další sochu připomínající souhvězdí Velké medvědice. Snaha o hledání podstaty světa Mayům nebránila jejich živé představivosti, jejímž vyjádřením jsou nadpřirozená zvířata ztělesňující strach z toho, co přijde po smrti.
Mayové používali obrázkové a hieroglyfické písmo
Mayové užívali dvacítkovou soustavu, historii zaznamenávali obrázkovým a hyeroglifickým písmem. Neznali kolo, ale složitou stavební technikou postavili Akropoli v Copánu, jež se tyčí 300 metrů nad řekou.
Neznali klenbu, ale vyvinuli falešný oblouk a staré budovy s původními hroby, chodbami a místnostmi zakomponovali do nových. V Copánu archeologové uvnitř chrámové pyramidy objevili menší chrám, který Mayové nejspíš uchovali tak, že jej pokryli silnou vrstvou sádry.
.: Sochy zvířat střeží nejen chrámy, ale i tzv. jaguáří tunely, které jsou vyhloubeny pod pyramidami. Jejich průzkum je teprve v počátcích.
Charakteristickým rysem mayského sochařství byly reliéfy a vlisy. Méně se vyskytují tesané sochy. V Copánu byly objevené nádherné sochy zvířat - želvy, jaguáři, ptáci kecalové - i bojovníků, kteří se podle mayských legend po smrti proměňovali v motýly.
Foto: Karolina Zarzycká
