Článek
V pondělí 21. června začíná veřejné hlasování v celostátní přehlídce Strom roku. Soutěž, která se letos koná již podvacáté, se rok od roku těší čím dál větší přízni veřejnosti.
Velikou radost všem jejím příznivcům přinesla obzvláště předloňská vítězka, Chudobínská borovice z Víru. Zle si ovšem nevedla ani Jabloň u Lidmanů v loňském roce. Každý ze stromů navíc splnil jeden z cílů, které si anketa klade. Vírská borovice ukázala, že i české stromy, byť se svou velikostí a věkem nemohou rovnat některým evropským titánům, mohou uspět díky zajímavému a silnému příběhu.
Anketu o nejkrásnější evropský strom vyhrála borovice z Česka
Jabloň pak dokázala vzbudit ještě větší vlnu nadšení, podpory a v jistém smyslu soudržnosti - lidé na její počest pekli štrúdly, jejichž fotky pak sdíleli na sociálních sítích.
„U každého stromu jsem si představovala nejen jeho příběh, ale i to, jak jeho postup do finále ovlivní komunitu okolo něj. Vzpomínala jsem na ten euforický pocit, kdy nám z Nadace Partnerství před rokem přišla zpráva, že ‚naše' jabloň je ve finále. Mám radost, že je mezi dvanáctkou finalistů opět ovocný strom. Ráda bych všem vzkázala, ať si to především užijí, jdou do toho po hlavě a zapojí do aktivit všechny okolo, neboť to nese ovoce,” svěřila se Mirka Soldánová z MAS Stolové Hory, ambasadorka loňské vítězky – Jabloně u Lidmanů.
Jabloň u Lidmanů na Náchodsku soutěží o titul Evropský strom roku
S velkým zájmem proto pořadatelé čekají na zájem veřejnosti a její hlasování v letošním ročníku, do jehož finále se probojovalo 12 stromů ze sedmi krajů. Jako již tradičně lidé mohou hlasovat buď online na stránkách přehlídky Strom roku, anebo formou DMS, jejímž prostřednictvím podpoří výsadbu nových stromů v Česku a péči o ně.
„Hlasování začíná prvním letním dnem 21. června a končí 12. září. Poslední týden hlasování bude již tradičně tajný. Vítěze vyhlásíme na den podzimní rovnodennosti 22. září v Brně. Celostátní anketu Strom roku pořádáme v Nadaci Partnerství od roku 2002. Od té doby se do hlasování zapojilo více než 729 tisíc lidí a získali jsme téměř 2,8 milionu korun. Tento výtěžek putoval na výsadbu a ochranu stromů. Děkujeme všem, kteří i letos díky anketě podpoří sázení stromů,” shrnuje koordinátorka Stromu roku Silvie Zeinerová Sanža.
Astronomické léto začíná slunovratem
I letos se v závěrečném klání střetává velmi silná konkurence. Mezi finalisty jsou stromy věkovité, i stromy s působivým příběhem, opředené legendami i jedinci impozantních rozměrů.
„Výběr finalistů v jubilejním ročníku nebyl vůbec lehký. Osobně mě potěšila nominace platanu javorolistého u hlavního vchodu do Kinského zahrady na Smíchově v Praze. Připomíná mi rané dětství mých dětí, kolem něj jsme pravidelně chodili na dětské hřiště. Zná ho každý, kdo v této lokalitě bydlí. Budu mu držet palce,” komentuje letošní výběr porotkyně Lucia Štefánková z Nadace Tipsport, generálního partnera iniciativy Sázíme budoucnost.
Přehled finalistů ankety Strom roku | |||||
---|---|---|---|---|---|
Strom | Druh | Stáří | Obvod | Obec/Kraj | |
Lípa Kapucínka | Lípa velkolistá | 400 let | 520 cm | Zlatá Koruna/ Jihočeský | |
Příběh: Název památné lípy je odvozen od tvaru kapuce, do které jsou stočeny některé listy. Pověst praví, že když husité roku 1420 vypálili klášter, u kterého lípa roste, oběsili na ní několik místních mnichů. Lípa za mnichy truchlí a důkazem jsou právě tyto kornoutovité listy, které rostou jen na některých větvích. Lípa napadení skutečně ale nepamatuje. | |||||
Novoveská lípa | Lípa srdčitá | 400 let | 513 cm | Nová ves/ Moravskoslezský | |
Příběh: Novoveská lípa ční jako maják na úpatí Moravskoslezských Beskyd. Již po celé generace chrání chaloupku se stodolou, která díky zatvrzelosti předků ustála tlak času a zachovala si ráz původních stavení. Lípu ohrožuje rozšiřování satelitní výstavby a také její velikost. Z části dutý kmen by potřeboval zpevnit, aby unesl korunu. | |||||
Běleňská lípa | Lípa malolistá | 800 let | 580 cm | Malšín/ Jihočeský | |
Příběh: Zapomenutá mohykánka v zapomenuté osadě je nejstarší památnou lípou jižních Čech a zároveň jedním z nejstarších stromů České republiky. Připomíná dávnou slávu prastaré kupecké stezky, vedoucí z Rakous přes Vyšší Brod k Nižšímu Brodu (Zátoň) na Český Krumlov. V roce 1951 do ní udeřil blesk, vyhořela, přišla o polovinu kmene, ale roste dál. | |||||
Platan javorolistý | Platan javorolistý | 180 let | 546 cm | Praha 5/ Praha | |
Příběh: Tento monumentální solitérní strom jako by hlídal hlavní vchod do Kinského zahrady v Praze. V roce 1928 byla u stromu umístěna socha Čtrnáctiletá od sochaře Karla Dvořáka. Později byla však poničena a odcizena. Po nalezení byla uložena v depozitáři Muzea hl. m. Prahy a plánuje se zhotovení kopie a osazení na původní místo. | |||||
Strážce Výštice | Jasan ztepilý | 70 let | 130 cm | Olešník/ Jihočeský | |
Příběh: Bývalý schwarzenberský statek Výštice se stal domovem rodiny Pudichových v roce 2010. Okolí stromu bylo tehdy zarostlé s hromadami navážky, a tak se s přáteli pustili do jeho čistění. Dnes se na statku pořádá mnoho akcí pro děti, mládež i dospělé a strom je svědkem radosti, zábavy i smutků. | |||||
Dolní popovská lípa | Lípa velkolistá | 600 let | 964 cm | Jáchymov/ Karlovarský | |
Příběh: Památná lípa roste u rozcestí lesních cest v místě dnes zcela zaniklé obce Popov u Jáchymova. Jedná se o nejsilnější strom Karlovarského kraje. V sousedství lípy stál kdysi hostinec. Kmen stromu býval obkroužen lavicí a ověšen svatými obrázky. Vahou větví se ale kmen rozdělil a místem lze nyní projít po speciálním chodníčku. | |||||
Dubisko valašisko tvrdé | Dub letní | 500 let | 400 cm | Kozlovice/ Moravskoslezský | |
Příběh: Tento dub již 500 let shlíží z kopce Strážnice na „dědinu valašských vojvodů“ Kozlovice. Přežil rozmary počasí i lidské bezohlednosti. V 80. letech minulého století jej někdo zevnitř vypálil tak, že se do něj vejdou čtyři lidé. Kozlovická pamětnice Marie Prudká o něm říkávala „Je to dubisko valašisko tvrdé.“ | |||||
Zpívající lípa | Lípa velkolistá | 700 let | 1200 cm | Telecí/ Pardubický | |
Příběh: Zpívající lípa je obdivuhodný památný strom, jeden z nejmohutnějších u nás. Pověst vypravuje, že na konci 17. století se v její dutině ukryl místní hospodář, který zde přepisoval zakázané knihy a písně a přitom si je prozpěvoval. Znělo to, jako kdyby zpíval přímo sám strom. Pod lípou sedával Alois Jirásek nebo Tereza Nováková a její příběh měl v plánu zhudebnit Bohuslav Martinů. | |||||
Smrk ztepilý na ulici Ramešova | Smrk ztepilý | 55 let | 210 cm | Brno/ Jihomoravský | |
Příběh: Památný smrk se na svůj věk vyznačuje úctyhodnou velikostí. Smrky bývají choulostivé vůči emisím, ale tohoto jedince jako by se to netýkalo. Odborníci se proto domnívají, že má výjimečnou genetickou výbavu a je využíván pro přirozenou reprodukci semenáčů. Strom je součástí otevřené přírodní zahrady. | |||||
Lípa pod Holým kopcem | Lípa malolistá | 100 let | 328 cm | Bohdalice/ Jihomoravský | |
Příběh: Majestátní lípa roste u polní cesty. Za minulého režimu bylo její okolí zarostlé a strom neošetřován. Po roce 1990 se ekologické sdružení Manner zasadilo o jeho vyčistění a v roce 2005 zde nechalo postavit ve spolupráci s místním knězem kapličku zasvěcenou sv. Cyrilu a Metoději. Dnes se zde konají společenské akce a P. Jan Hanák zde slouží mše. | |||||
Svatováclavský dub | Dub letní | 1118 let (dle pověsti) | 782 cm | Stochov/ Středočeský | |
Příběh: Dub dle pověsti vysadila kněžna sv. Ludmila roku 903, když se narodil její prvorozený vnuk Václav. Byla sice křesťankou, ale ctila i staré tradice. Dub prý zalévaly chůvy vodou, ve které koupaly malého Václava. V roce 1887 byl před strom umístěn podstavec s pískovcovou sochou sv. Václava, která je na místě k vidění dodnes. | |||||
Šmigula | Hrušeň obecná | 240 let | 340 cm | Sivice/ Jihomoravský | |
Příběh: Hrušeň Šmigula bývala pravděpodobně starým triangulačním bodem. Říká se, že z ní jedli hrušky už napoleonští vojáci. Kmen má dutý, přežila i několik pokusů o zapálení. Koruna stromu je svázaná ocelovými lany, a i přesto stále plodí. Je oblíbeným místem pro vycházky a spousta zamilovaných si u ní vyznává lásku. | |||||
Zdroj: soutěž Strom roku |