Článek
Jakkoli se v prvních ročnících ankety mohlo zdát, že soutěž stromů bude v podstatě záležitostí mohutných letitých dubů, našich národních stromů - lip a ztepilých šviháků smrků či věkem pokroucených borovic, výsledky minulých ročníků posílily sebevědomí majitelů a milovníků ovocných dřevin.
Může za to vítězství Jabloně u Lidmanů z Náchodska, která si odnesla zlaté vavříny z národního klání v roce 2020.
Stromem roku se letos stala jabloň
„Mezi dvanáctkou soutěžících letos najdeme hned čtyři ovocné stromy – Bartákovu třešeň z Hostěnic u Brna a tři hrušně: Prajzovskou hrušku z Hostišové na Zlínsku, Hrušeň hniličku z Drásova u Příbrami a Sousedskou hrušku z Kralic nad Oslavou. Proti nim soutěží tři lípy: nejstarší a zároveň nejmohutnější strom letošní soutěže – 475letá Bratrská lípa z Kunvaldu s obvodem více jak 9 metrů; v pořadí druhý stromový senior: 275letá Vorařská lípa z Rychnovska; a na opačném pólu teprve 86letá Lípa osudu z Chvalkovic na Hané,“ popisuje první zajímavosti letošního ročníku koordinátorka ankety Silvie Zeinerová Sanža z Nadace Partnerství.
Finálový tucet doplňuje Majestátní dub pod Šumnou rostoucí na Chomutovsku, Jinan na brněnském Mendelově náměstí, javor z Komni přezdívaný Tajemný hradní pán, Popovská bříza ze zaniklé obce na Jáchymovsku a Javor babyka v Ústí nad Orlicí.
Nejde o velikost, ale o příběh a sílu komunity
„Během hlasování ale nehraje až takovou roli vzhled nebo stáří stromu, ale síla místní komunity, která za svým favoritem stojí,“ upozorňuje koordinátorka a zdá se, že letos se dobře smluvily zejména komunity na jižní Moravě.
Nejvíce nominací letos dorazilo totiž právě z Jihomoravského kraje – celkem 21, rovných 10 jich bylo přímo z Brna. Osm přihlášek přišlo z Olomouckého kraje, pět ze středních Čech, Pardubický kraj vyslal do klání čtyři stromy. Ostatní kraje dodaly od jedné do tří nominací.
Evropským stromem roku se stal polský dub Dunin, česká Zpívající lípa je letos osmá
Dvanáct finalistů vybírala porota z řad zástupců předchozích ročníků a odborníků mezi 55 nominacemi z 13 krajů. O vítězi národního kola, který pak bude Česko reprezentovat v soutěži o Evropský strom roku, rozhoduje veřejnost v rámci placeného hlasování na webových stránkách soutěže. Ten bude vyhlášen 21. září v Brně a získá šek na odborné ošetření.
| Finalisté Strom roku 2022 | |||
|---|---|---|---|
| Strom | Soutěžní název | Obec, Kraj | |
| Hrušeň hnilička | Nádherný solitér | Drásov, Středočeský | |
| Její příběh: Hrušeň hnilička se nachází 25 metrů od uranové šachty. Koncem 50. let 20. století byl poblíž stromu otevřen důl na uran a vytěžená hlušina se vyvážela na haldu nedaleko stromu. Těžba naštěstí neměla dlouhého trvání a okraj haldy se zastavil 20 metrů od stromu. Je neskutečné, že v těžkých podmínkách během těžby v uranových dolech přežil. | |||
| Javor babyka v Ústí nad Orlicí | Poslední mohykán | Ústí nad Orlicí, Pardubický | |
| Jeho příběh Podměstí, kde památný javor roste, bylo v druhé půlce 19. století předměstím pod návrším města Ústí nad Orlicí. Jeho součástí byl i park Riegrovy sady, který postupně ustoupil výstavbě sídliště a silničního průtahu. Jediným původním stromem z historických Riegrových sadů, který zázrakem přežil, je javor babyka vysazený Okrašlovacím spolkem v roce 1889. | |||
| Sousedská hruška | Ovocné potěšení | Kralice nad Oslavou, Vysočina | |
| Její příběh: Hrušeň vysadil na podzim roku 1866 pan Antonín Sklenář jako dárek pro manželku. Léta pod ní sedávali a besedovali sousedé, dnes její stín vyhledávají především návštěvníci Kralic nad Oslavou, protože roste vedle kostela sv. Martina a Památníku Bible kralické. Její plody jsou menší, jedinečné chuti a jsou s oblibou používané na ovocné knedlíky. | |||
| Bratrská lípa v Kunvaldu | Lípa naděje | Kunvald, Pardubický | |
| Její příběh: K památné lípě se vážou pověsti o odchodu českých bratří z vlasti roku 1547. Jedna z verzí vypráví o zasazení tří lip – za víru, lásku a naději. Stromy posléze srostly v jeden. Pověst je vyprávěna i jinak. Když čeští bratři odcházeli, nakázal stařec dětem, ať nahrabou trochu české půdy s sebou na památku. Ze třech lipových větviček, kterými děti hrabaly, pak vyrostla současná lípa. | |||
| Lípa osudu | Nepřehlédnutelná dominanta | Ivanovice na Hané, Jihomoravský | |
| Její příběh: Původní lípa, vysazená při založení hřbitova ve Chvalkovicích, byla skácena. Místní zde přesto vysadili lípu novou. Její koruna dnes převyšuje věž kostela i zámku a stala se nepřehlédnutelnou dominantou. Lípa se těší dobrému zdraví, žádná vichřice ani orkán ji nedokázaly pokořit. Dle pověsti v ní sídlí dobří duchové, kteří chrání ji i věčný spánek zámeckých pánů a chvalkovických obyvatel. | |||
| Tajemný hradní pán | Zuvačovský javor | Komňa, Zlínský | |
| Jeho příběh: Nad vesnicí Komňa stával hrad Zuvačov. O slavné historii hradních pánů svědčí už jen zarostlé valy. Les bez mrknutí oka zastřel to, na co byl člověk kdysi tak pyšný. A povolal sem i svého záhadného hradního pána. Nádherný javor zapustil své kořeny přesně uprostřed bývalé strážní věže. Na jeho pokroucených kmenech se dá spočinout. V jeho koruně zpívají ptáci a vítr vypráví o svobodě lidského ducha. | |||
| Jinan na Mendlově náměstí | Vzácný gingo | Brno, Jihomoravský | |
| Jeho příběh: Památný jinan na Mendlově náměstí patří mezi nejstarší exempláře u nás. Je živým pamětníkem otce a zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela, který v letech 1868–1884 působil jako opat augustiniánského opatství na Starém Brně. List jinanu hrál významnou roli v románu Jaroslava Foglara Stínadla se bouří. Ve znaku ho zde měla tajná skupina Uctívačů ginga, pojmenovaná dle latinského názvu stromu Ginkgo biloba. | |||
| Popovská bříza | Dáma v letech | Jáchymov, Karlovarský | |
| Její příběh: Památná bříza byla zřejmě vysazena u některého z domů v dnes již zaniklé obci Popov. Jde patrně o největší a nejstarší břízu u nás. Poutníci, kteří sem zavítají, jsou překvapeni bizarním vzhledem koruny. Silné pokroucené uzlovité větve má na svědomí především sníh, vítr a námraza. Nedaleko břízy je loňská finalistka Popovská lípa, o kousek dál první vítěz ankety Strom roku, Popovský jasan. | |||
| Vorařská lípa | Lípa Choceňovska | Záměl, Královéhradecký | |
| Její příběh: Památná lípa prožila svoje mládí na břehu náhonu zásobujícího rybník Návěsník. V jejím okolí stavěli voraři vory, které plavili až do Hamburku. Jejich práci rád sledoval hastrman Floriánek. Když se jednomu z vorařských pomocníků narodilo jedenácté dítě, stal se dobrotivý hastrmánek jeho kmotrem a daroval rodině tři stříbrné na kozičku. | |||
| Prajzovská hruška | Tajemná společnice | Hostišová, Zlínský | |
| Její příběh: Desítka prajzských vojáků zamířila v době prusko-rakouské války do statku ke Konečným. Tetička tam zrovna rozpouštěla máslo. Hladoví vojáci se na něj i přes protesty tetičky vrhli a zajedli ho špendlíky, které zrovna dozrály na dvoře. Vojáky potom pořádně rozbolelo břicho a ten, který másla vypil nejvíc, z toho nakonec umřel a je pochovaný pod památnou hruškou. | |||
| Majestátní dub pod Šumnou | Strom života | Klášterec nad Ohří, Ústecký | |
| Jeho příběh: V sedle pod hradem Šumburk se nachází zřícenina bývalé tvrze z 16. století, později přebudovaná na panský dvůr. Po druhé světové válce byl dvůr znárodněn a začal chátrat. Dnes zde najdete zbytky obvodových zdí a kleneb, mezi nimiž roste 250letý dub. Pamatuje napoleonské války, revoluci v roce 1848 i obě světové války. Jeho majestátní koruna je také častým motivem pro fotografy. | |||
| Bartákova třešeň | Místo setkávání | Hostěnice, Jihomoravský | |
| Její příběh: Třešeň, kterou zasadil dědeček paní Bartákové, pan František Petržela, roste na pomyslném vrcholu údolíčka Gregorka. Toto údolí je plné sadů. Některé jsou prastaré a stromy v nich jen dožívají. Některé ale mají nové hospodáře a ti je obnovují. A nejen to, podél místní cesty sázejí postupně i nové stromy. Jejich snem je vytvořit aleje ovocných stromů kolem většiny cest v této lokalitě. | |||
| Zdroj: nadace Partnerství, anketa Strom roku 2022 | |||
