Hlavní obsah

Netřesk dovede každou zahradu k dokonalosti

Právo, Adéla Taitlová

Někdy je maličkost to jediné, co zahradě chybí k dokonalosti. Přesvědčí vás o tom rostlinka zvaná netřesk. Co je tahle kuriozita vlastně zač a proč si zasluhuje medaili za výdrž a odolnost?

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Tady nebydlí pavouk, to netřesk pavučinatý (S. arachnoideum) jenom předstírá. Kdo ví, co tím příroda zamýšlela?

Článek

Tučné listy, které po rozlomení vylučují buněčnou šťávu, prozrazují, že netřesk patří mezi sukulenty. Na rozdíl od svých příbuzných, jakými jsou tlustice či dužnatky, dokonale odolává mrazu.

K životu mu stačí pár dešťových kapek a hlíny jen tolik, co se za nehet vejde. To z netřesku dělá jednu z nejpřizpůsobivějších a nejvytrvalejších rostlin na světě. Ostatně nesmrtelnost má vepsanou i do svého latinského názvu Sempervivum.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Dceřiné růžice lze snadno oddělit prsty. Často mají vyvinuté kořínky a dychtivě čekají už jen na to, kam je vysadíme.

Barevné i s pavučinkou

Společným znakem netřesků je prstencové seskupení listů. Tvoří k zemi přitisknuté růžice, které tvarem připomínají naježeného dikobraza, mořskou hvězdici nebo klubíčko vlny.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Netřesk brvitý(S. ciliosum) připomíná klubíčka vlny. Hravě kopíruje náročný terén ve skalce, kde se chystá dokonce vykvést.

Barevně přecházejí od žlutavé přes několik odstínů zelené po namodralou, sivě fialovou až červenou včetně zářivě rubínové a temně purpurové. Výjimkou není pestrobarevnost. Tuhé, zašpičatělé, často při okrajích brvité listy mají hladký až hrubý povrch, některé před teplotními výkyvy chrání vrstva chloupků.

Sběratelé se chlubí desítkami druhů a odrůd. Nechybí jim snadno dostupný netřesk střešní (Sempervivum tectorum), horský (S. montanum), vápnomilný (S. calcareum), brvitý (S. ciliosum) či senzační netřesk pavučinatý (S. arachnoideum), mezi jehož listovými vrcholky bělavě září tenounká vlnatá vlákna.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Vzrušující kontrast mezi netřeskem střešním (S. tectorum) a zlatolistou vrbinou penízkovou umocňuje grafitově šedá barva štěrkového podkladu.

Kuriózní styl množení

Průměr dospělých listových růžic obvykle kolísá od 2 do 12 cm. Samostatné rozety nejspíš nikoho neohromí, proto se netřesky, jako by to tušily, rozrůstají do všech světových stran, seč jim síly stačí.

Typicky se houfují do polštářů a koberečků, které jsou podle podkladu buď úplně ploché, nebo hornatě zvlněné. Růžice navzájem propojují slabé plazivé výběžky, matečná rostlina jich kolem sebe může mít víc než deset. Na každém z nich se vyvíjí nová rostlinka.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Okolo matečné rostliny se vyrojilo nové potomstvo s velkou chutí žít. Není to žádný plevel, invaze se bát rozhodně nemusíme.

Po botanicku o netřesku říkáme, že je viviparní neboli živorodý. Potomstvo snadno a rychle zakořeňuje od útlého věku. Může zůstat dál v chumlu nebo po oddělení poslouží k založení nové kolonie. Dokáže se samo uvolnit a kutálet ze svahu nebo ze střechy. Tak netřesky cestují na vzdálenost několika metrů. V množení jim občas pomáhají kosi, kteří rozetky při hledání laskomin vztekle přehrabují a pohazují všude kolem sebe.

Od střechy po chodník

Podle tradice má netřesk ochrannou moc, když prý roste na střeše, netřískne do ní hrom. I kdyby ale domy před bleskem nechránil, určitě je aspoň zkrášlí. K životu probouzí staré zdi z cihel či kamení.

Mezi kameny se cítí jako doma také na skalce, pochází koneckonců z horského prostředí. Mít ho po ruce se vyplatí tomu, koho omrzelo dívat se do nehezkých škvír v dlažbě nebo mezi schody. Jen si musíme dávat pozor, kam šlapeme, když to pod nohou křupne, šťavnatou rozetku už nic nezachrání.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Kdo by se chtěl dívat do prázdných škvír v zídce, když je mohou útulně zabydlet krásné rostliny?

Netřeskům to sluší ve vykotlaném pařezu, plechovém škopku i v sexy lodičkách, záleží jen na naší fantazii.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Od přírody houževnatý a přizpůsobivý sukulent odemyká dveře naší fantazii při aranžování.

Pozor na vodu

Drobný sukulent zasluhuje medaili za odolnost, protože ho nevyvede z míry třeskutý mráz ani delší pobyt na rozpálené zdi. Jediné, co nesnáší, je přemokření jemných kořínků.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Netřesk je expert na sucho proto se mu skvěle daří v mělkých nádobách nebo třeba na originálně řešeném zábradlí.

Bohatě si vystačí s vodou ze srážek, jen na místech chráněných před deštěm ho občas opatrně zavlažíme, aby mohl růst a kvést. Krásné letní hvězdovité květy v růžové, červené, bílé či žluté barvě trůní na vzpřímených, olistěných lodyhách, které vzcházejí z nejstarších růžic.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Květy jako šperky se objevují v létě. Po odkvětu odumírají lodyhy spolu s celou růžicí. Místo po ní ale prázdné dlouho nezůstane.

Po odkvětu celá růžice odumírá. Volné místo však brzy zacelí další, a tak se z půvabu skromného, vytrvalého netřesku můžeme těšit klidně dalších třicet let.

Vánoční přehlídka betlémů na Novinkách

Máte také doma svůj rodinný betlém? Rádi byste se s ním pochlubili? Pošlete nám jeho snímek a třeba i připište příběh, který se k němu váže! Na Štěpána připravujeme článek, v němž ty nejhezčí betlémy rádi představíme. Bude tam i ten váš?

Napište nám do redakce na adresu: bydleni@novinky.cz.

Související témata:

Výběr článků

Načítám