Článek
Mnozí zahrádkáři jej pro svůj nevšední zjev považují za exota, a tak raději sáhnou po tradičním salátu či špenátu. Oproti nim má ale mangold velkou výhodu - nevybíhá do květu.
Navíc rychle dorůstá, takže si pro listy nabité vitamíny a minerály můžeme chodit opakovaně od léta do podzimu.
Náruč vitamínů. Zdravý mangold potěší ty, komu nechutná špenát. Zpracovat můžeme buď jen listy, nebo řapíky. Nejlépe však obojí!
Z jednoho sáčku semen, který nás vyjde na 11 až 25 Kč, vyroste dostatek rostlin pro celou rodinu.
Listy, nebo řapíky?
Přísně vzato se mangold dělí na listový a řapíkatý. Listový, jehož zástupcem je např. známý kultivar Gator, má hladší listy s tenkými, křehkými žebry. Výborně se hodí k použití zasyrova místo salátu a jako náhrada špenátu. Ve srovnání se špenátem je chuťově jemnější, nehořkne na jazyku.
Barvy duhy. Svítivé odstíny probarví zeleň užitkových záhonů. Poutavou podívanou uchystají i mezi trvalkami a letničkami.
Komu jde spíš o tlusté dužnaté řapíky, které se upravují a podávají podobně jako chřest, zvolí mangold řapíkatý. I ten ovšem nabízí velice chutné, jemňounce nasládlé listy, jsou jen o něco hrbolatější. U obou typů lze kuchyňsky zpracovat celou nadzemní část.
TIP: Mangold se zvlášť dobře doplňuje s rybami a sýrem. Stačí ho krátce povařit ve vodě nebo podusit na másle. Se zpracováním neotálíme, protože docela rychle vadne. Ani v lednici příliš dlouho nevydrží, ledaže bychom ho uložili do mrazáku.
Duha na záhonu
Žádná jiná zelenina nepřinese mezi kedlubny a cibuli tolik vzrušení jako mangold. Sytě rudá, signální růžová, zářivě oranžová, žlutá nebo bílá - to jsou barvy listových řapíků a žeber.
Samotné listy hrají všemi odstíny zelené, ale nechybějí ani ty s purpurovými odlesky. Nápadné zbarvení dokonce inspirovalo některé zahradní designéry natolik, že mangold běžně zapojují do okrasných záhonů, kde dělá společnost kvetoucím trvalkám a letničkám.
Štědrá nadílka. Mangold sklízíme postupným odlamováním od léta až do podzimu. Obrazí, i když ho seřízneme téměř k zemi.
Jen si představte růžovou formu se stejně vybarveným kohoutkem věncovým (Lychnis coronaria), stříbřitým pelyňkem (Artemisia) a bělokvětými černuchami (Nigella damascena). Nebo žlutý mangold vedle modrých šant (Nepeta) a oranžových měsíčků (Calendula officinalis). Kdo by odolal?
TIP: Do kvetoucích záhonů nejsnáze zakomponujeme jednu barevnou formu, která s rostlinami bude ladit tón v tónu nebo vytvářet efektní kontrasty. K osvědčeným dostupným odrůdám patří tmavočervená Rhubarb Chard, žlutá Bright Yellow či bílá Lucullus.
Naopak po sáčku s pestrou směsí, jakou je Bright Lights nebo Mixture Colour, sáhne ten, kdo chce vyhnat nudu z ordinérních užitkových záhonů.
Od výsevu po sklizeň
Mangold pěstujeme ze semen, která vyséváme ven od dubna do června. Možný je i červencový až srpnový výsev, zvlášť chceme-li sklízet malé listy do salátu.
Nápadné detaily. Ve slunečním protisvětle nádherně vyniká kontrast mezi žebry a zvlněnými listy řapíkaté odrůdy Rhubarb Chard.
Nejlepšího výnosu a zbarvení dosahuje na slunečném místě.
Semena vkládáme do zkypřené, živné půdy 2 cm hluboko ve sponu okolo 30 cm x 30 cm.
Zeminu udržujeme vlhkou, bez plevelů. Semenáčky vzcházejí po dvou týdnech. Velké listy jsou připravené ke sklizni přibližně za osm týdnů, řapíky o čtyři týdny později.
Zeleninu sklízíme postupně. Odlamujeme nebo odřezáváme nejprve vnější části. V případě potřeby můžeme seříznout celou rostlinu téměř k zemi, nové listy na sebe nenechají dlouho čekat.
Bílý povlak. Plísně se objevují v přehuštěném porostu a při nedostatečné zálivce. Napadenou rostlinu raději vykopeme a hodíme do popelnice.
Chorobami mangold zpravidla netrpí. Jen v přehuštěné výsadbě a při dlouhodobém suchu je náchylný k plísním. Poškodit ho mohou slimáci, ti však dřív spořádají hlávkový salát.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.