Kruhy v zahradě upoutají pozornost

Hladce je promítneme do tvarů zahradních prvků, jako jsou schody, branky, jezírka.

Ladnost a líbivost kruhu se chlubí skvělými výsledky také při zápolení s nudou na jednolitých plochách zdí, trávníků a štěrkovišť.

Plocha vykreslená podle kružítka spojuje zahradní pěšiny, ale lze sem postavit i zahradní křesílka. Krásný povrch z oblázků odráží světlo a nechává zeleň, aby se v něm dokonale předvedla.

Oblázky se pokládají na maltové lože a spáry mezi nimi se vyhlazují, aby nehromadily vodu a chůze byla příjemná a bezpečná. Atraktivitu místa zvyšuje středový ostrůvek, akcentovaný glóbem na podstavci, kolem jehož základny laškují dlužichy s kapradím.

U kruhu se můžeme spolehnout na jeho hravé vyznění rezonující napříč prostorem. Dokazuje to nápaditě řešené schodiště, které se na výbornou popasovalo s nerovností terénu před vrátky umístěnými mezi zděnými ploty.

Široké stupně s oblinami působí měkčeji než pravé úhly, proto dobře vycházejí s romantickým stylem venkovské zahrady. Při stavbě byly použité dvakrát pálené zvonivky, které odolávají vlhkosti a mrazu lépe než obyčejné cihly.

Obyčejný kruh nepůsobí ani trochu obyčejně, když v jeho náruči šplouchá voda. V tekutém zrcadle se zhlížejí stromy i pestré vážky a pod ním dovádějí zlaté rybky.

Aby v jezírku bujel život, nesmí se v něm rozpínat žabinec. A aby slyšelo samou chválu, nenecháme na březích vyčnívat fólii.

Okrajům sluší náhrdelník z kamenů nebo trvalkový lem. Dlužichy (Heuchera) jsou skvělou volbou: bohatě kvetou, okouzlují barvami a na zimu neprchají pod zem.

Brána inspirovaná obrysem Měsíce – ba zdá se, že i jeho velikostí – je dominantou zahrady, kterou si každý se zaujetím prohlédne.

Konstrukci vyrobené na zakázku z ohýbaného dřeva záměrně chybějí dvířka. Cílem totiž nebylo schování se před okolním děním, nýbrž propojení dvou odlišných světů.

Stačí pár kroků a jako kouzlem se z úpravné travnaté plochy ocitneme v roklině ilustrující divokost přírody, kde se zabydlela spousta užitečných tvorů.

Vítězné skóre si připisuje kruhový, vápencem vroubený průzor, jenž pokořil fádnost zdi a umožnil očím zamířit do partií, které se skrývají za ní.

Monolit z režných cihel zjemňují krajky kapradí a do smrkově zelené, na jaře bíle květované haleny ho obléká hortenzie řapíkatá (Hydrangea petiolaris).

Kolem otvoru je nutné bujnou popínavku stříhat, aby nepřekážela ptáčkům ani zahrádkáři, kteří si tudy občas zkracují cestu do sousední části zahrady.

Ornament z krušpánku (Buxus), obkroužený řadou zvonivek a pěšinou ze žulových kostek, je chloubou dvora a vizitkou navýsost pečlivého zahrádkáře, který si za předlohu pro složitý uzlový vzor zvolil tapisérii z 15. století.

Jak vidno, ani textury, ani barvy nehrají tak zásadní roli jako tvar. K dřevinám vhodným pro tvorbu celoročně zelených vystřihovánek patří také dřišťál zimostrázový (Berberis microphylla) či cesmína vroubkovaná (Ilex crenata).