Článek
Samotné plody obsahují pro lidský organismus velmi důležité látky. Jejich pravidelná konzumace podporuje zdraví trávicího systému a srdce a významně přispívají k ochraně organismu před různými nemocemi, např. chřipkou nebo angínou.
- Vitaminy A, C a E obsažené v plodech pomáhají se zrakem, odolností proti virům a volným radikálům.
- Vláknina přispívá ke správnému trávení.
- Plody mají i antibakteriální účinky a vysoký obsah vody.
- Draslík a železo mají blahodárný vliv na funkci srdečního svalu a zlepšení krvetvorby.
Jak správně pěstovat rajčata
Rajčata předpěstováváme od března. Do zahradnického substrátu vysejeme několik semen a po jejich vyklíčení každou sazeničku přepíchneme do kelímků nebo malých květináčků. V květnu probíhá finální výsadba na stanoviště.
1. Umístění
Rajčata pěstujeme na propustných, hlinitopísčitých půdách s dostatkem humusu a vláhy. Prospěšným faktorem k udržení dobrého zdravotního stavu je polostinné stanoviště, protože plné sluníčko by rostliny nehezky popálilo. Zcela nevhodné je pěstování v místech, kde je průvan a vysoká vlhkost vzduchu.
2. Sázení
Před sázením v květnu zarýváme do záhonu pro rajčata směs nadrobno posekané trávy, listí a chlévského hnoje. Můžeme přidat i mulč z větví. Tato směs začne po zasazení poměrně intenzivně zahřívat kořenový systém rostlin, který se začne mohutně vyvíjet a tím podpoří bohatou násadu plodů v letním období. Kromě toho tlející směs zahradních odpadů přidá do půdy nezbytné živiny.
3. Pěstování ve skleníku
K tomu, aby rajčata rychle rostla a zmohutněla, můžeme využít skleník, fóliovník nebo klimatizační buňky, jež vytvoříme zapíchnutím čtyř dřevěných kolíků okolo rostlin do tvaru čtverce a následným omotáním průsvitnou fólií.
4. Pěstování ve volné půdě
Pokud se rozhodneme pro pěstování ve volné půdě venku, dbáme na správnou závětrnou polohu a nízkou vzdušnou vlhkost. Nesmíme dopustit, aby na rostliny pršelo. Zaléváme vždy mohutnějšími dávkami vody pouze ke kořenům.
5. Hnojení
Jednou za tři týdny je vhodné vzrostlé rostliny přihnojit rozpuštěným granulovaným hnojivem v zálivkové vodě.
6. Zalévání
Rajčata vyloženě špatně snášejí časté přelévání. Rostliny požadují větší množství vody, ale vždy bychom měli zalévat s rozvahou. Přelévaným rajčatům prakticky přestane fungovat kořenový systém, který není schopný ve vodě efektivně prospívat, kořeny uhnijí a následně uhyne celá rostlina.
Kouzlíme v kuchyni s rajčaty aneb Co s nadúrodou domácí sklizně
Plíseň - hrozba pro úrodu
Rajčatům nejvíce škodí houbové choroby, které bývají často spojovány s vlhkým a chladným počasím. Rostliny v chladu začínají postupně ztrácet odolnost a pro plísně představují snadný cíl.
Plíseň bramborová dokáže rajčata úplně zlikvidovat, jestliže včas nezasáhneme. Napadené plody a listy ihned odstraníme a spálíme. Napadení se projevuje šedohnědými skvrnami na listech a plodech, které se velmi rychle šíří. Pro ošetření i prevenci používáme nejlépe fungicidní přípravek Kuprikol 50. Jde o práškový přípravek, jenž se smíchá s vodou a připraveným postřikem se pak ošetřují jednotlivé rostliny.
Horší situace nastává, když plíseň napadne stonek rostliny. V tom případě nám nezbyde nic jiného, než zlikvidovat celou rostlinu, protože ani ochranný postřik často již nic nezmůže.
V souvislosti s vysokou vzdušnou vlhkostí se občas objevují případy zčernání plodů. Takové plody jsou nepoživatelné a musíme je zlikvidovat. Praskání zralých plodů naznačuje výkyvy v zálivce. Popraskané plody sklízíme a ihned spotřebováváme, aby se nezkazily. Dbáme na pravidelnou zálivku.
Rozmanité druhy
Rajčata existují přibližně v padesáti různých kultivarech. Dají se použít jak pro okrasu, tak i užitek.
Mezi nejdekorativnější odrůdy patří určitě zakrslé keříčkové ,Tumbling Tom‘ a velmi známá ,Vilma‘, nazývané také třešničková rajčátka. První z nich je dostupná jak ve žlutoplodé, tak červenoplodé variantě. Tato zakrslá rajčátka udělají zahrádkářům velkou radost. Při pravidelném přihnojování jsou po celé léto doslova obsypána malými, chutnými plody. Jejich kompaktní vzrůst z nich dělá překrásné dekorativní rostliny.
Klasická rajčata mohutnějšího vzrůstu dělíme na keříčková a tyčková. Mezi nejvíce známé keříčkové kultivary určitě můžeme zařadit hybridní ,Darinka F1‘, ,Marienka F1‘, za pozornost stojí i třešničkové kultivary ,Minigold‘ a ,Rubínek‘ .
Z tyčkových kultivarů jsou velmi oblíbené koktejlové rajče ,Bejbino F1‘ nebo žluté ,Perun‘ s hruškovitými plody. Stálicemi v našich zahradách jsou ,Start S F1‘, ,Stupické polní rané‘, ,Toro F1‘ a ,Tornádo F1‘.
Z důvodu častého napadání rajčat plísňovými nemocemi je nesmyslné pokoušet se o jejich biopěstování bez jakýchkoli postřiků. Ve vlhkém létě totiž neošetřené rostliny rychle uhynou.
