Článek
Královna hlíznatých květin poblouznila už hodně majitelů zahrad. Nejen ohromnou škálou barev, ale i tvarů a velikostí.
Dost možná je to první květina, která vás napadne ve vzpomínkách na návštěvy u babičky. Nenechte se však mýlit. Jiřinky (Dahlia) najdou uplatnění i v moderních zahradách. Nejtěžší úkol ze všech je vybrat si z nepřeberného množství druhů a odrůd.
Květiny tisíce tváří
Jednobarevnou, či pestře žíhanou? Velkou jako talíř, nebo raději rozkošně malé pomponky? Jednoduchou, spíš než plnokvětou, aby měli radost taky motýli a včely? Tyhle otázky si musel položit snad každý, kdo se pro pěstování jiřinek rozhodl.
Jednoduše proto, že zahrada není nafukovací a druhů a kultivarů je tolik, že se k jejich poctě dokonce sepisují knihy, zakládají spolky a pořádají slavnosti.
Aby se v nich vyznali i laici, přišli botanici s uspořádáním do skupin podle tvaru květenství. Jednoduché působí nejskromněji, snadno se i kombinují. Kaktusovité jiřinky poznáte podle ježatých úborů, zatímco kulovité a pomponky vynikají dokonale zaobleným tvarem.
Náhrdelníkovité variety okouzlují nápadným barevným kontrastem mezi dvěma velikostně odlišnými paprsky jazykovitých květů.
Jiřinky ze skupiny dekoračních se představují bohatě plnými úbory až do velikosti talíře se široce plochými či mírně stočenými korunními lístky, které mohou být i vícebarevné, skvrnité či žíhané.
Zvláštní půvab mají poměrně malá, mělká leknínovitá květenství připomínající rozvitý leknín. Pak jsou tu ještě anemonky, orchidejovité, pivoňkovité…
Na venkov i do města
Za laťkovým plotem u venkovské chalupy to sluší každé jiřince, protože tady jsou opravdu doma. S rozevlátým koprem, sporýši (Verbena bonariensis), krásenkami (Cosmos), řebříčkem a třapatkou (Rudbeckia) se z předzahrádky stane pestrý obraz, který zvedne náladu každému, kdo kolem projde.
O tom, že ani spojení tón v tónu není k zahození, vás přesvědčí vínová kombinace jiřinek s laskavcem latnatým (Amaranthus paniculatus). Pokud rádi experimentujete, vyhraďte tradičním květinám vrcholného léta a podzimu místo před šípkovým keřem. Jestli se s jiřinkami nebavíte jenom proto, že vám přijdou trochu staromódní, poohlédněte se po méně obvyklých kultivarech s tajuplně purpurovými listy.
Pohrajte si s odrůdami, které nesou čistě bílé až téměř černé úbory, přidejte k nim okrasné trávy a zajímavou zahradní plastiku. Taková kombinace spolehlivě obstojí i u moderní vily uprostřed města.
Nemůžete-li se nádherných květů nabažit, odneste si je domů do vázy. Jiřinky jsou k řezu ideální, dlouho vydrží. Navíc po něm rostliny ještě víc kvetou!
Aby přežily zimu
Ani v době globálního oteplování jiřinky naše zimní podmínky v záhonu nepřežijí. Proto hned, jak udeří první mráz, seřízněte zčernalou nadzemní část a choulostivé hlízy opatrně vidlemi vyzvedněte ze země. Nechte je na vzduchu oschnout a pak důkladně očistěte kartáčem od hlíny.
Zdravé, dobře narostlé hlízy uložte do označených lísek a před nadměrným vysycháním a působením světla je ochraňte vrstvou dřevěných hoblin, slámy či písku. Rozhodně nepoužívejte igelit, ten zabraňuje přístupu vzduchu.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
Místo, kde hlízy až do konce dubna přečkají zimu, musí být chladné, ale mrazuprosté, tmavé a suché. Ideální je sklep, nevytápěná garáž, zahradní domek či prosklený balkón. Jednou dvakrát je zkontrolujte, abyste předešli větším ztrátám v případě plísně či hniloby.