Hlavní obsah

Efektní živé ploty rozjasní každou zahradu

Právo, Gisela Růžičková

Živé ploty se uplatní téměř v každé zahradě. A je nasnadě proč! Nabízejí množství tvarů, barev, struktur i výšek. Hodí se k ohraničení nebo rozčlenění prostoru, ale i jako kulisa a pozadí pro jiné rostliny.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Živý plot není nutné vysazovat jen z jednoho druhu rostlin. Naopak na dynamice přidá dvouřadová výsadba v různých výškách a barvách.

Článek

I když živé ploty nemusejí mít v zahradě vůbec žádnou konkrétní funkci, jsou efektní samy o sobě. Podle stylu zahrady, volného místa a účelu rozlišujeme formální - tvarované živé ploty a volně rostoucí živé ploty. A také ploty složené z jednoho druhu rostliny nebo ploty smíšené, skládající se z různých keřů či stromů.

Foto: Lukáš Táborský, Právo

Užitkovou od okrasné části zahrady oddělíme netradičně slunečnicemi. Osvěžíme zahradu žlutou barvou, využijeme je při vazbách kytic a nakonec zpracujeme i slunečnicová semínka.

Tvarovaný plot do malé zahrady

Jestliže se rozhodneme pro živý plot a máme malou zahradu, dáme přednost tvarovanému plotu. Maximálně dvakrát do roka ho zkrátíme tak, aby nezabíral příliš mnoho místa. Současně můžeme malý prostor živým plotem zřetelně rozdělit a díky vhodnému vedení linií opticky rozšířit a upravit.

Nízké živé ploty používáme s oblibou na obrubu záhonů. Takový záhon pak nevypadá stísněně a vytváří v zahradě určitý řád. Potřebujeme-li zvýraznit výsadbu uvnitř záhonu, použijeme geometrické tvary živého plotu.

Foto: Gisela Růžičková, Právo

Chodník od trávníku docela vkusně oddělíme růžovým záhonem. Dobře vypadají růže velkokvěté i drobnokvěté polyantky ať už jednobarevné, či v různých barvách.

Vyšší živé ploty jsou výraznější, nabízejí větší intimitu nebo rámují a chrání společně s oplocením celou zahradu. S výsadbou takového plotu to nesmíme přehnat, aby nevyvolával stísňující pocit. Většinou si vybereme dvě strany, které nám poskytnou dostatečné soukromí před sousedy nebo před zvědavými pohledy z ulice.

Smíšené živé ploty vysazujeme z červených či zelených listnáčů - mj. buků, dřišťálů, ptačích zobů a mnoha dalších kvetoucích odrůd.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Záplava letních šeříků (komule Davidova), lemujících cestu, se vyjímá v každé části zahrady, nejvíce jako kulisa před jedním druhem vzrostlých jehličnanů či listnáčů.

Volně rostoucí přírodní ploty poskládáme z různých druhů dřevin. Hodí se více do velkých zahrad, protože narůstají do větších šířek.

Široké nebo dlouhé pozemky lze osadit působivým kvetoucím plotem. A pár kvetoucích keřů můžeme dát i do větší předzahrádky.

Foto: Gisela Růžičková, Právo

Smíšené ploty vysazené z červených, žlutých i zelených listnáčů působí přímo živým dojmem. Mohou to být listnaté i kvetoucí odrůdy.

Smíšené ploty ze stálezelených listnatých nebo jehličnatých dřevin a jednotlivých červenolistých nebo panašovaných keřů (listy se světlými okraji) nabízejí v zahradě celoročně pestrobarevnost a strukturu.

Nízké ploty z jediného druhu se hodí jako obruby a ohraničení. Pro tyto úpravy jsou vhodné zakrslé dřeviny (tavolník, hortenzie, mochnovec křovitý, dřišťál či růže).

Foto: Václav Jirsa, Právo

Na nižších živých plotech se stále častěji objevují hortenzie, které dorůstají až do výšky 1,5 metru, záleží na druhu. Jsou půvabné a to nejen svým zabarvením.

Výsadba stříhaného plotu

Nejdříve správně vytyčíme výsadbovou čáru. Přitom si představíme hlavně šířku plotu po několika letech. Neměl by zasahovat na sousední pozemek.

Poté zryjeme pás půdy asi 90 cm široký a dbáme na její zpracování.

Výsadbovou směs připravíme z jednoho dílu kvalitní ornice a jednoho dílu rašeliny.

Jáma na sázení rostlin má být dostatečně hluboká a široká, aby se v ní rozprostřely kořeny do všech směrů.

Foto: Lukáš Táborský, Právo

Na velké zahradě se nám podaří lépe poskládat přírodní plot z různých druhů dřevin. Dostanou zde větší prostor pro růst do šířky i do výšky.

Pro rostliny s balem počítáme s 10 cm rezervou pro vrstvu výsadbové směsi kolem balu.

Náklady na založení živého plotu do jedné řady jsou nižší, ale krycího účinku dosáhneme později. Keře v jedné řadě sázíme v rozmezí 30-45 cm, velké stromy ve vzdálenosti 50-70 cm.

Požadujeme-li dobrý krycí účinek, sázíme keře do dvou řad. Rozestup v tomto případě je zhruba 40 cm a vzdálenost mezi jednotlivými keři 45 cm.

V prvním roce po výsadbě rostliny řádně zaléváme.

Výběr rostlin
Listnáče: habr, buk, ptačí zob
Jehličnany: cypřišek, tis, zerav
Na obruby: buxus (zimostráz obecný nebo vždyzelený)
Kvetoucí keře: dřišťál, komule Davidova, hloh, trojpuk, mochnovec, pámelník, šeřík, tamaryšek, kalina

Rady & tipy

Pravidla pro volbu plotu:

  • Živé ploty zpravidla vysazujeme ze stejných rostlin, ale není to podmínkou.
  • Pro zajištění soukromí na zahradě je vhodný hustý stříhaný plot.
  • U tvarovaných plotů je nejdůležitější olistění a neproniknutelnost.
  • Kvetoucí plot se hodí na místo, kde nepožadujeme pravidelný tvar.
  • Pro oddělení ploch uvnitř zahrady zvolíme nízký živý plot do 90 cm.
Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám