Článek
Kosatců existuje bezmála 300 druhů, ale jenom těm bradatým (Iris x barbata), kterým se říká také vousaté či kartáčkaté, chcete-li, se podařilo prorazit do záhonů ve velkém jak v našich, tak i světových zahradách.
Šlechtitelské šílenství přineslo desetitisíce kultivarů s výškou od 15 cm do 1,2 m. A těch barev! Člověku z nich až přecházejí oči.
Barevná všehochuť
I kdyby kosatce zmizely z povrchu zemského, navždy nám jejich krásu budou připomínat obrazy Vincenta van Gogha. Jako předlohu je s oblibou používal francouzský malíř Claude Monet, v jehož zahradě v Giverny kvetou dodnes.
Nejen tam, ale všude, kde se sejde víc odrůd pohromadě, to vypadá, jako by se roztrhl pytel s duhovými skleněnkami. Bílou, žlutou a fialovou barvu doplňují stovky překrásných odstínů od vanilkového, lososově růžového přes mandarinkově oranžový, malinový, pudrově až inkoustově modrý po tajuplně purpurový.
Výjimkou nejsou ani květy kaštanově hnědé či na první pohled černé jako saze. Ostatně kvůli širokému spektru barev nesou kosatce jméno bohyně Iris, která podle řeckého bájesloví ztělesňuje zářivou duhu.
Květy kosatců bradatých mají šest okvětních plátků. Tři vnější jsou větší, sklopené dolů a nesou typický pásek chloupků (kartáčky) ve stejné nebo kontrastní barvě, kdežto trojice vnitřních plátků se tyčí přímo vzhůru a tvoří tzv. dóm – ten často bývá odlišně zbarvený.
Hospodáři s vodou
Bezdeštná období, která nechávají studny a nádrže stále častěji bez vody, už vás možná také přiměla zamyslet se nad změnami ve výsadbě. Čím nejlépe nahradit žíznivé kvetoucí trvalky, aby zahrada nepřipomínala vyprahlou poušť? No přece kosatci bradatými! Ty si s delšími přísušky hravě poradí, chodit k nim s konví v ruce prakticky nemusíte.
Tajemství spočívá v masitých oddencích (rhizomech), které se vodorovně rozrůstají v zemi a při velkém suchu excelentně zadržují vodu. Této vlastnosti využívají kosmetické firmy, které výtažkem z kosatcových oddenků – překvapivě vonícím po fialkách – obohacují přípravky hydratující pleť.
Pozor, nezahrabávat!
Nejlépe prospívají oddenky sázené od července do září, protože na podzim jim nejrychleji přirůstají kořeny. Zároveň mají dostatek času zakotvit před zimou pevně v zemi. Dobře prokořeněné sazenice z květináče lze sázet i na jaře.
Chcete-li se chlubit zdravými, bohatě kvetoucími trsy, vyberte pro ně vzdušné místo s volně propustnou, neutrální až alkalickou zeminou, kam aspoň půlku dne svítí sluníčko.
Nejčastější pěstební chybou je hluboká výsadba. Hřbety oddenků by ideálně měly vyčnívat nad povrchem půdy. Milují sluneční lázeň, proto záhony s kosatci nemulčujte.
Dodržujte rozestupy 40 a u vysokých typů až 70 cm, jinak se trsy předčasně zahustí, poleví v kvetení a budete je muset zmlazovat po dvou třech letech místo obvyklých čtyř až pěti.
Pro přesazování volte druhou půlku léta. Trs s oddenky vyzvedněte, odstraňte nejstarší části a do čerstvé zeminy vraťte mladé rhizomy s množstvím silných kořenů. Nezapomeňte zkrátit listy asi na výšku dlaně. Právě to je důvod, proč se kosatce bradaté nepřesazují na jaře, listy jsou totiž důležité pro výživu oddenků.
Rostliny po výsadbě důkladně zalejte a je-li to nutné, doplňte v místě nad kořeny (nikoli oddenky) zeminu.
V dubnu kosatcům přilepšete hnojivem chudým na dusík a bohatým na fosfor a draslík. Nikdy na oddenky nevrstvěte čerstvý hnůj, uhnily by!
Na tisíc způsobů
Zdají se vám kosatce staromódní? Když si pořídíte odrůdy v moderní barevné kombinaci – třeba bílo modré nebo limetkově měděné a šoupnete je mezi trsy vláčných trav, změníte názor.
Velké, trochu těžkopádně působící květy jsou nepřekonatelné v zahradách upravených na babiččin způsob, kde společně s orlíčky (Aquilegia), mavuní (Centranthus ruber), mákem, pivoňkou a denivkami (Hemerocallis) vykouzlí karnevalovou atmosféru trvající několik týdnů.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
Kosatce se vyznamenají i u strohé městské architektury. Zvlášť v silném kontrastu mezi květy v barvě dne a noci, ve spojení s výraznými keři jako jsou vínové dřišťály (Berberis) či růže, nebo pokud jde o jednobarevné odrůdy v bledých tónech, doplněné kulovitými česneky, šantou (Nepeta) či kontryhelem (Alchemilla mollis). Tvary a barvy kosatců senzačně vynikají v rabátku před zelenou stěnou z hladce stříhaného živého plotu.