Článek
Usměvavý sedmačtyřicetiletý berlínský architekt Jürgen Mayer H. nedávno spolupořádal výstavu v Praze.
Umělec je známý svým interdisciplinárním přístupem k architektuře – rád pracuje i jako designér a prezentaci svých děl doprovází velmi zajímavými instalacemi. Umění, architekturu a design od sebe nechce nijak oddělovat.
Důkazem toho je i stavba, která vznikla podle načrtnuté vlnovky. Právě ta se stala inspirací pro finální podobu hraničního přechodu.
Stavba je umístěna na gruzínské straně sousedící s Tureckem, na břehu Černého moře, a byla postavena na konci loňského roku. Budova má šest podlaží a její věž je vysoká 40 m. Konstrukce stavby je vytvořena z betonu a oceli.
Místo pro turisty
Hraniční přechod stojí na pozemku šestnáct a půl tisíce metrů čtverečních, zastavěná je ale jen čtvrtina prostoru. Celková podlahová plocha stavby pak činí přibližně sedm tisíc metrů čtverečních. Nechybějí v ní hotelové pokoje a konferenční místnost.
Budova jako první vítá nové návštěvníky, svým stylem má prezentovat Gruzii jako progresivní zemi. Interiéry jsou řešeny velmi moderně. Patro slouží jako vyhlídkový prostor a nabízí turistům možnost prohlédnout si okolí stavby.
Budova přišla včetně vybavení interiérů v přepočtu asi na dvě stě miliónů korun, výstavbu platilo gruzínské ministerstvo financí.
Dubuffet jako vzor
Inspirace se rodí napříč celým kulturním světem a Mayerova stavba by se pravděpodobně zamlouvala francouzskému malíři a sochaři Jeanu Philippovi Arthuru Dubuffetovi, který se narodil na začátku dvacátého století a zemřel před více než čtvrtstoletím.
Koncem 60. let se Dubuffet zaměřil hlavně na svou sochařskou tvorbu a právě ta se pro svou tvarovou rozmanitost a odvahu nenechat se svazovat tradičními formami mohla stát Mayerovi inspirací.
Filozofie architekta Mayera
Mayer je známý i svou filozofií, virtuální prostory podle něj v budoucnu uvolní veřejné prostory, které tak přestanou být přetěžovány. „Se zavedením digitálních technologií na počátku 21. století, založených na elektřině jako hlavním zdroji pro zásobování energií, budou naše města růst bez znečištění a přetížení dopravy. Budou zelená, čistá a tichá. To je má vize budoucnosti,“ sdělil renomovaný architekt Jürgen Mayer H.
Jürgen Mayer H.
Jürgen Mayer H. vystudoval architekturu na stuttgartské univerzitě. V roce 1996 si založil vlastní kancelář J. Mayer H. Architekten. Studio nedávno zvítězilo v mezinárodní soutěži Audi Urban Future Award/Building a Vision for 2030.
Mezi nejznámější Mayerovy stavby patří futuristický Metropol Parasol ve španělské Seville nebo Mensa Moltke v německém městě Karlsruhe. V roce 2003 dostal Mayer prestižní ocenění Mies-van-der-Rohe Awards v kategorii Architektonický objev.
Mayer získal i Holcim Awards, udělovanou pro trvale udržitelnou architekturu. Přednášel architekturu na Univerzitě umění v Berlíně, na Harvardu i na Kolumbijské univerzitě.
Mayerovy myšlenky o dopadu moderních technologií na podobu měst jsou velmi podobné idejím nedávno zemřelého architekta Williama T. Mitchella. „Ano, naše úvahy jsou podobné, vycházíme totiž z podobného prostředí a jsme podobná generace,“ sdělil k tomu Mayer.