Článek
Slovo prosumer vzniklo jako složenina anglických slov producer a consumer. V češtině používáme ovšem spíše termín samospotřebitel či „aktivní spotřebitel energie”.
Jinými slovy, je to člověk (domácnost, firma), který část, nebo dokonce veškerou svou spotřebu pokrývá z vlastního zdroje energie, případně přebytečnou elektřinu dokonce dodává do sítě. „Od zrušení povinnosti mít licenci pro malé solární elektrárny zájem drobných i středních investorů pomalu roste, podporován dotacemi,“ říká Karel Srdečný z poradenské společnosti EkoWATT.
Tento trend potvrzují i výsledky průzkumu pro projekt Domy sobě, který si nechala zpracovat firma Creative Dock u agentury STEM/MARK na jaře 2021. Z něj vyplynulo, že téměř pět procent Čechů (4,5 %) fotovoltaické elektrárny (FVE) na svých domech využívá. Polovina dotázaných pak někdy o nákupu panelů na střechu zauvažovala, a necelá čtvrtina (24,5 %) je odhodlána si je v budoucnu skutečně pořídit.
O nákupu FVE méně často uvažují lidé ve velkých městech a v Praze, neboť tam často bydlí v bytových domech. Na ně lze přitom elektrárnu pořídit také.
„Důvodem, proč lidé v Praze a větších městech o využití solární fotovoltaiky neuvažují, je s největší pravděpodobností fakt, že ani o možnosti instalace solárních panelů na střechy bytových domů netuší. To je škoda, elektrárny mohou totiž všem SVJ a bytovým domům uspořit přes 30 % na účtech za elektřinu a investice se jim vrátí dvojnásobně,” upozorňuje Radomil Valeš z Domů sobě.
Připomeňme si |
---|
V programu Nová zelená úsporám lze na fotovoltaické solární systémy získat dotaci až 150 tisíc korun. Je však třeba na místě spotřebovat alespoň 70 % vyrobené elektřiny. Od podzimu 2021 se v tomto programu očekávají změny směřující k dalšímu zjednodušení dotačních podmínek. |
Je zřejmé - a ze zmíněného výzkumu to rovněž vyplynulo -, že spotřebitelé jsou k pořizování malých elektráren motivováni možností ušetřit na nákladech za energii. Stát pak ochotně tento trend podporuje kvůli vlastní snaze o odklon od výroby elektřiny z fosilních paliv a větší zapojení obnovitelných zdrojů energie, což FVE představují.
„Vzhledem k faktu, že pro instalaci fotovoltaiky jsou nejvýhodnější plochy mírně zvýšené nad terénem, jsou vhodně orientované střechy jasnou volbou. I když zatím není plně rozvinuto sdílení energie napříč komunitou, je už dnes jasné, že každé nevyužité místo pro instalaci FVE je do budoucna chybou,“ je přesvědčen Pavel Hrzina z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT.
Komunitní sdílení energií
Zvyšující se množství decentralizovaných výrobců energie by ovšem mohlo mít v budoucnu za následek nestabilitu stávajících distribučních soustav. Tento problém řeší budování chytrých sítí, tzv. Smart Grids. Ty mají zajistit stabilitu dodávek energie i celé sítě.
Navíc pak umožní komunitní sdílení výrazným nárůstem aktivních spotřebitelů energie, a tedy i větším podílem malých zdrojů obnovitelné energie.
Vytápění: trendem je energie z obnovitelných zdrojů
Význam budování chytrých sítí v souvislosti s malými výrobci energie potvrzuje i Hrzina.
„Aktivní zákazník energetické sítě, který energii vyrábí i spotřebovává, chytré sítě nezbytně potřebuje. Umožní mu totiž vhodně nakládat s případnými přebytky energie. Je to proto, že základní schopností chytrých sítí je chytré měření. A bez možnosti kvalitně a ‚chytře‘ měřit toky energie u každého z prosumerů se funkční energetika jednadvacátého století vybudovat nedá,“ vysvětluje.
Chytré sítě aktivním spotřebitelům přinesou i další možnosti nakládání s vyrobenou elektřinou. „Prosumeři nebudou odkázáni jen na to elektřinu sami spotřebovat, případně ukládat do vlastních úložišť či prodávat do sítě. S rozvojem Smart Grids jsou spojené i širší možnosti v oblasti komunitního sdílení – ať již v rámci měst či obcí, nebo i menších celků. Budou moci vznikat lokální energetická centra, v nichž bude například běžnou praxí výhodný prodej přebytků mezi sousedy,“ popisuje Stanislava Sádovská, projektový manažer ZSD pro implementaci projektu ACON.
Zajímavost |
---|
Prvním příkladem chytré sítě na českém a slovenském území je přeshraniční projekt ACON, který do roku 2027 realizuje EG.D společně se Západoslovenskou distribučnou (ZSD). Projekt, jenž vyjde na 270 milionů eur a zčásti jej zafinancuje Evropská unie, vedle navýšení kapacit stávajících distribučních soustav přinese i širší zapojení chytrých technologií. „Jde zejména o real-time komunikaci v rámci distribuční soustavy či chytré prvky, jako jsou větrná čidla či smart metery (inteligentní měřiče - pozn. red.), u samotných spotřebitelů. To umožní distribuci energie v rámci celé distribuční soustavy optimalizovat a efektivně řídit,“ dodává Miroslav Kopt, vedoucí útvaru Strategických projektů EG.D. |