Článek
Jan Kotěra ve Vysokém Mýtě v roce 1909 několikrát navštívil Tomáškovu cihelnu, kde se zajímal o výrobu glazovaných cihel, které chtěl použít při stavbě svého životního díla, městského muzea v nedalekém Hradci Králové.
Stavebník vily od tohoto slavného architekta, Vilém Charvát po otci, vysokomýtském starostovi, zdědil železářský obchod. Působil také v mnoha veřejných funkcích.
V roce 1911 svou živnost a s ní i měšťanský dům na náměstí prodal, vzdal se svých funkcí a odstěhoval se do nové vily, kde strávil až do své smrti v roce 1921 poklidný zbytek života.
Stavba působí majestátním dojmem.
Architekt Kotěra začal kariéru budovat už ve velmi mladém věku. Po absolvování školy architektury profesora Otto Wagnera na vídeňské Akademii výtvarných umění byl v pouhých 27 letech jmenován profesorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.
Příchod mladé a talentované osobnosti do prostředí konzervativní Prahy byl pokrokově smýšlejícími umělci a historiky umění přijímán s velkým nadšením a jeho příchod byl dokonce přirovnáván k příchodu svěžího jara.
Realizovanému projektu vily Viléma Charváta předcházela dvojice variant stavby. Původní návrh byl rozměrnější a velkolepější. Novou variantu stavby, která se stala předobrazem provedené vily, představil architekt Charvátovi s ročním odstupem.
Pohled na stavbu na dobovém snímku
V základu se dům, který se stal místní architektonickou perlou, v podstatě nezměnil. Půdorysnou dispozici ve tvaru „L“ Kotěra zachoval, z původního projektu ale vyjmul arkádovou chodbu, zahradní kout a některé z místností, zejména schodišťovou halu.
Do přízemí domu pevně usazeného na masivní kamenné podezdívce architekt vložil obytnou místnost se samostatnou jídelnou. Vstupovalo se do ní z úzké chodby, ze které byla vedle kuchyně přístupná i krytá terasa. Její zastřešení nese čtveřice toskánských sloupů, jejichž jednoduché hlavice Kotěra na poslední chvíli zaoblil.
V přízemí nechybí velká a prostorná jídelna a salon.
Architekt zaměnil i zábradlí balkonu u pokoje stavebníkových dcer. Místo výplní z průmyslového pletiva, se kterým o několik let dříve pracoval při projektu své vinohradské vily, použil romantičtěji vypadající kuželkové nižší zábradlí.
Alternativní návrh vily měl také své půvaby.
Do prvního patra vily krytého vysokou stanovou střechou umístil koupelnu pro trojici pokojů – pro hosty, stavebníkovy dcery a majitele.
Hodně stroze pojatá vila Viléma Charváta patří vedle pražské vily Bianca, Baťovy zlínské, Štencovy všenorské a Rýdlovy vily v Dobrušce do skupiny architektových pozdních prací.
