Hlavní obsah

Vila Eleonore Priebschové je ovlivněna palladianismem

Novinky, text: Patrik Líbal, editace: tnk

Historizující vila Eleonore Priebschové je ovlivněna palladianismem - stylem střízlivé klasicistní architektury podle návrhů Andrey Palladia. Svědčí o tom předsunutá jónská lodžie a symetrická dispozice stavby.

Foto: autorský tým Slavné vily Libereckého kraje

Vila s adresou: Masarykova 20, čp. 459, Liberec

Článek

Vilu pro paní ředitelovou Eleonore Priebschovou navrhl známý liberecký architekt Gustav Miksch, který se podílel na stavbách mnoha libereckých historizujících objektů.

Tato vila byla postavena u tehdejší Třídy Františka Josefa a patří k nejstarším objektům tehdy nově vznikající vilové kolonie.

Vila nezapře inspiraci antikou

Vila svojí novorenesanční čistotou vyčnívá ze souboru okolních staveb. K ulici se obrací lodžií, nad kterou stojí z hlediska antických inspirací velmi působivé prvky. Dvojice ženských soch - karyatid - vychází přímo ze vzorů, které zdobí též athénský chrám s názvem Erechtheion.

Foto: autorský tým Slavné vily Libereckého kraje

Architektonické prvky na fasádě vily rozhodně stojí za pozornost.

Gustav Miksch studoval pravděpodobně i ve Vídni, kde v té době působil slavný architekt dánského původu Theophil Hansen.

Ten v Řecku několik let pobýval a řeckými vzory jsou jeho stavby velmi ovlivněny. Jeho stavby nenalezneme jen v bývalém hlavním městě podunajské monarchie, ale např. i v Brně na tzv. Okružní třídě.

Foto: autorský tým Slavné vily Libereckého kraje

Lodžie je řešena velmi dekorativně.

V interiéru je nejdůležitějším prostorem jídelna, přiléhající k lodžii. S jídelnou sousedí na jedné straně salón a na druhé pokoj. Uprostřed vily umožňuje přístup do všech místností chodba, která přímo navazuje na schodiště. Směrem do zahrady jsou umístěny hlavně obslužné místnosti.

Stavbu můžeme stylově dokonce srovnat s podobnými čistě antikizujícími neorenesančními vilami v Praze, které si pro sebe stavěla nejvyšší podnikatelská třída.

Foto: autorský tým Slavné vily Libereckého kraje

Nákres prozrazuje interiérové řešení, kterému dominovala centrální hala.

V meziválečném období vila patřila továrníkovi Richardu Neumannovi, pak ale několikrát změnila majitele. V poválečném období už pochopitelně jako sídlo podnikatelské elity nesloužila. Vnitřní dispozice objektu byla bohužel změněna přestavbami na byty. Kvůli tomu ztratila vila část své autenticity.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám