Hlavní obsah

Vila Antona Schmiegera je jednou z nejreprezentativnějších staveb v Chebu

Novinky, Text: Zbyněk Černý, editace: Kristýna Křížová

Působivě dekorovanou vilu pro obchodníka s realitami a textilního podnikatele Antona Schmiegera v Chebu navrhl Gustav Wiedermann na konci 19. století jako jednopatrovou budovu v novorenesančním stylu. U dveří vedoucích do lodžie na hlavní straně vily například stojí za pozornost malba, výjev zobrazoval bohyni Flóru obklopenou kopretinami.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Karlovarského kraje

Stavba s adresou: Májová 19, čp. 582, Cheb

Článek

V osmdesátých letech 19. století se pozornost chebských stavebníků zaměřila do okolí dnešní Májové ulice, jedné z okružních komunikací, kde se do té doby moc nestavělo.

V roce 1887 v této ulici koupil majitel realit Anton Schmieger část rozsáhlé zahrady, aby na rohu Májové ulice a ulice 26. dubna postavil jednu z nejreprezentativnějších chebských vil druhé poloviny 19. století.

Stavebník pověřil vypracováním projektu vily i přilehlých hospodářských budov františkolázeňského architekta Gustava Wiedermanna, v této době už oblíbeného tvůrce staveb.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Karlovarského kraje

Vilu krášlí poloodhalené ženské postavy na fasádě.

Maximální pozornost soustředil autor na vcelku mělký výstupek v hlavní straně vily, který v přízemí a patře prolamovaly lodžie s dekorativním sloupovím.

V prvním patře rozhodně zaujme řešení lodžie a její okolí pojaté v renesančním stylu s reliéfními postavami ženských aktů.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Karlovarského kraje

Nejhonosněji je řešena strana vily obrácená do ulice.

V přízemí vily architekt umístil do ulice salon, ložnici s lodžií a obytnou místnost. Do podélného výstupku pak jídelnu a do zadní části kuchyni se spíží, toaletu a hostinský pokoj. V patře, kde se počítalo s případnými nájemníky, se nacházelo pět obytných místností, dvě kuchyně a toalety.

Prostornou koupelnu umístil architekt do suterénu spolu s prádelnou, bytem pro domovníka a skladem uhlí a dříví. Gustav Wiedermann vypracoval také projekt užitné přízemní budovy na půdorysu široce rozevřeného písmene V.

V hospodářské budově vyčlenil architekt prostor pro povozy, kočárovnu a koňskou stáj. Antonu Schmiegerovi ale nevyhovovala bezprostřední blízkost stájí a rozhodl se raději přikoupit část sousedního pozemku, kam je umístil. Stáj tak uvolnila prostor pro zřízení nevelkého parku a zahrady po obvodu vily.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Karlovarského kraje

Díky vysokým oknům je interiér dostatečně prosvětlen.

Majitel vily Anton Schmieger, na kterého odkazovala nejen páska s názvem vily na hlavním průčelí, ale také monogramy A. S., pocházel z Horního Slavkova. V Chebu se usadil roku 1887 a krátce nato se v něm oženil s dcerou městského řezníka.

Byl nejmladším synem Ignaze Antona Schmiegera, textilního podnikatele, který provozoval přádelnu příze ve Svatavě u Sokolova a významně se podílel na industrializaci západních Čech.

I přes opakovanou nepřízeň osudu, kterou přinesly požáry areálu továrny, se dokázal Ignaz Schmieger zdárně přenést a svým synům zanechal mimořádně prosperující podnik.

Anton se jako jediný z nich vydal svou vlastní cestou a v době výstavby vily působil jako sládek a soukromník. Vilu následně zdědila jeho jediná dcera Margaretha provdaná Putschöglová. Do všeobecného povědomí se vila vžila pod názvem Margarethenvilla. Později byla budova proměněna pro potřeby mateřské školky a následně pro zdravotnické zařízení.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám