Článek
Panorama Mělníka nad soutokem dvou největších českých řek vrcholí zástavbou s dominantou zámku a chrámu sv. Petra a Pavla. Malebnost starobylého města dotvářejí vinice pokrývající labské svahy.
Viktorínům, žijícím u řeky, se kromě vinařství nabízela i další oblast podnikání, dřevařství. Dříví splavovali po Labi až do Německa. Kromě toho vlastnili cukrovar a později, s rozvojem železnic, obchodovali také s uhlím.
K nejvýznamnějším členům rodiny patřil Josef Viktorín, jehož aktivity výrazně přesáhly hranice města. Císařský rada, předseda České společnosti pro průmysl cukerní, rozšířil rodinné dřevařství a začal podnikat v horním průmyslu (založil důl Viktorín u Duchcova).
Angažoval se mimo jiné i ve veřejné správě. Rozvíjel také tradiční oblast rodinného podnikání. Révou osázel velkou část severozápadních labských svahů, v té době už zplanělých, a založil viniční podnik sv. Julie.
Vliv rodiny se odrazil i na podobě reprezentativní vily, která dostala jméno podle nově založené vinice – sv. Julie. Projekt vytvořil pražský architekt Josef Schulz. Vila vyrostla na návrší příkrého labského svahu nedaleko historického jádra města.
Stavba má řadu výstupků a je doplněna vyhlídkovou věží. Nechybí figurální alegorická výzdoba, symbolicky odkazující k podnikatelským aktivitám stavebníka (chlapec na voru opírající se o dřevěné desky a hranoly a chlapec u vinného lisu s miskou v ruce).
Stejně jako figurální výjevy na fasádě i výzdoba interiéru odráží osobnost stavebníka. Schodiště má litinové zábradlí tvarované do podoby vinné révy; prostor vrcholí „oblohou“ – obrazem s romantickým výjevem dvou muzicírujících andílků.
I uspořádání fasády a vnitřní dispozice reflektují význam domu a stavebníka. Nejenže se hmota, zdůrazněná věží, výrazně uplatňuje při dálkových pohledech, stejně tak se daleké výhledy – na řeku, na širokou rovinu s bájemi opředeným Řípem a na vzdálené Středohoří – otevírají majitelům a návštěvníkům domu.
Reprezentativní prostory byly umístěny nejvýše
Vzhledem k pohledové provázanosti krajiny a vily umístil architekt její reprezentativní obytný prostor netypicky do nejvyššího podlaží.
V reprezentativní části vily dominuje velký salon s balkonem, na který navazuje jídelna – napojená přes bufet s kuchyní umístěnou v přední části – a dále malý salon vložený do vyhlídkové věže.
Na protilehlé straně přiléhají k salonu soukromé rodinné prostory s ložnicemi a koupelnou. Společenské i všechny komunikační prostory jsou bohatě zdobené. Velký salon má malovaný strop, doplněný vlysem se třemi temperovými malbami s žánrovými výjevy. Obrazy, připisované malíři Adolfu Liebscherovi, doplňují ornamenty a symbolické motivy. I zde se uplatňuje motiv vinné révy a všeho, co s ní souvisí.
Umístění vily v terénu ovlivnilo i úpravu a využití zahrady. K vile přiléhá velká terasa s balustrádou a schodišti, která zpřístupňuje poměrně úzký pruh zahrady s malým jezírkem.