V teple a v tričku, Češi se z hlediska tepelného komfortu doma neodbývají. Pak ale neušetří

Češi mají doma rádi teplo a potvrdil to i lednový průzkum Stavební spořitelny České spořitelny. Na více než 22 stupňů topí 53 % žen a 40 % mužů. Rádi také doma chodíme nalehko. Svetr nebo mikinu nosí doma v zimě jen 13 % Čechů. Každý 20. muž dokonce v zimních měsících doma chodí téměř nahý.

V souvislosti s podzimním nárůstem cen energií však mnoho lidí začíná uvažovat o tom, kde ušetřit. První krok přitom nemusí být nijak drastický ani komplikovaný.

Stačí doma stáhnout teplotu alespoň o pověstný jeden stupeň. Už tím lze ušetřit mnohdy více než 6 % nákladů na energii spotřebovanou na vytápění.

Samozřejmostí by pak mělo být stažení topení na minimum, aby se v bytě jen temperovalo, před každým odchodem z domova, například do práce a do škol.

Chladnější prostředí je rovněž vhodné udržovat v místnostech, kde se spí (a když se spí). V této souvislosti si připomeňme, že optimální teplota pro spánek u dospělého člověka se pohybuje v rozmezí 15-19 °C.

Je zřejmé, že na domácnosti, které se dosud ekonomikou vytápění příliš nezabývaly, dopadlo podzimní zdražení cen energií velkou měrou. Mnoho z nich proto začíná hledat, jak ušetřit, jiní doufají, že se ceny zase vrátí na původní úroveň.

Podle ředitelky Českého plynárenského svazu Lenky Kováčové by však lidé na pokles cen energií spoléhat neměli.

„Měli by hledat nejrůznější možnosti úspor energie. Je totiž dobré připomenout, že se odběratelé na cenové úrovně z minulých let patrně nevrátí,“ předpokládá.

Zejména domácnosti v rodinných domech mají přitom hned několik možností, jak poplatky za energie snížit.

Jednou z nich je instalace solárních panelů na střechu (ale nejen tam), jinou možností je pořídit si tepelné čerpadlo. Investice do obou zdrojů přitom nemusí být tak veliké, až polovinu vstupních nákladů lze podle ředitele Státního fondu životního prostředí Petra Valdmana pokrýt ze státních dotací.

Konkrétně lze získat až 350 tisíc korun. Nejvýhodnější variantou je přitom instalace obou systémů, tedy fotovoltaických panelů a tepelného čerpadla najednou.

„Paradoxně, čím vyšší je tepelný komfort, tím kratší je doba návratnosti, neboť se více projeví úspornost tepelného čerpadla. Tepelná energie z přírodních zdrojů je totiž zcela zdarma. Díky tomu se návratnost při nahrazení elektrokotle tepelným čerpadlem s využitím dotací pohybuje už mezi 4 a 5 lety,“ vysvětluje technický specialista výrobce tepelných čerpadel Regulus Pavel Hrdlička.

Jediným nákladem tak zůstává energie na pohon čerpadla, který je ovšem mnohonásobně nižší.

„Za 100 % tepelné energie na vytápění člověk zaplatí přibližně jen 30 % nákladů na elektrickou energii,“ doplňuje Hrdlička.

Kdo chce ušetřit co nejvíce peněz za energie a provoz samotných čerpadel, měl by se řídit několika pravidly. Znamená to: samotné zařízení pořizovat od prověřeného výrobce či dodavatele, který bude umět i pomoci s výběrem konkrétního modelu čerpadla pro daný objekt a bude umět klienta seznámit s principy jeho obsluhy a užívání.

Samozřejmostí je pak odborná instalace a případně i servis čerpadla. Neopomenutelnou podmínkou pro bezproblémový provoz celého systému je jeho pravidelná roční kontrola, kterou si ale zvládne většina majitelů provést sama.

„Nejúspornější je provoz tepelného čerpadla v otopných soustavách, které jsou projektované na nízký teplotní spád: tzn. je v nich instalováno podlahové vytápění, příp. správně navržená desková otopná tělesa. Toto zařízení je vhodné jak pro nízkoenergetické domy, kde zajistí minimální provozní náklady, tak pro nezateplené rekonstruované objekty. Zde je totiž možné dosáhnout velmi krátké doby návratnosti ve srovnání například s neekologickým vytápěním kotlem na uhlí nebo elektrokotlem. Velmi důležitá je kvalitní regulace celého otopného systému, kterou je vhodné dobře naplánovat již v rámci projektování, případně přípravy montáže zvoleného zařízení,” vysvětluje Radek Červín ze společnosti Nibe.