Stěhování je příležitostí k obměně nábytku v domácnosti

Z průzkumu, jenž pro Raiffeisen stavební spořitelnu mezi tisícem oslovených lidí uspořádala společnost NMS Market Research, vyplývá, že většina Čechů, konkrétně 66 procent, si do nové domácnosti bere buď veškeré zařízení, nebo alespoň jeho většinu ze starého domova.

Konkrétně si vše, co lze, s sebou do nového prostředí odnáší každá pátá rodina, tedy 21 procent dotázaných. Necelá polovina, přesněji 45 procent respondentů, uvedla, že si stěhuje většinu svého starého vybavení. Alespoň pár kousků z původního domova si chce zachovat dalších 27 procent. Pouze sedm procent Čechů začíná v novém domově se zcela novým vybavením.

Jak lze snadno usoudit, jedním z hlavních důvodů, proč si lidé berou do nového bytu většinu, nebo dokonce veškeré staré vybavení, jsou peníze, kterých se rodině po pořízení bytu či domu nedostává.

„Lidé těžce shánějí finance na pořízení samotné nemovitosti a na nákup moderního nového nábytku už jim mnohdy nezbývají prostředky. Také v případě, že se stěhují do nového podnájmu, musí pro začátek zaplatit klidně i několik nájmů předem jako zálohu. Na pořízení vybavení bytu už jim pak nezbývá. Málokdo ale ví, že úvěrem ze stavebního spoření lze financovat také vybavení domácnosti, nejen rekonstrukci, nákup nebo stavbu nové nemovitosti,“ říká Lenka Molnárová z Raiffeisen stavební spořitelny.

„Klienti, kteří při zařizování nového domova osloví architekta, mají většinou k dispozici nějaký objem peněz a chtějí pořízení nového bydlení řešit zodpovědně. Ale ani mezi našimi klienty se nestává často, že by si chtěli pořídit komplet vše nové. Je důležité zohlednit osobní historii – věci, kterými se obklopujeme, mají určitou vazbu k nám a my k nim.

V každém případě je stěhování velmi psychicky náročné a stresující, což u někoho může vést k tendenci rezignovat a volit dočasná řešení. Pokud však ekonomická situace není po pořízení nového domova úplně tragická, tak to určitě nedoporučuji – z dlouhodobého hlediska se to zpravidla nevyplácí,“ přidává svůj postřeh architektka ze společnosti Konsepti Hana Severová.

Jaký vliv má věk 

Podle Severové touha přenést ze staré domácnosti do nového domova více či méně původního zařízení souvisí i s věkem lidí, kteří se stěhují. Starší lidé mají obecně větší sklony lpět na věcech a v novém prostředí uvítají každý prvek, který jim bude starý domov připomínat.

Naopak mladé lidi je prý třeba někdy v euforickém zápalu změnit vše a hned poněkud brzdit. Doporučuje to zejména mladým rodinám s dětmi, jejichž styl života se v novém bytě bude postupem času měnit.

„S malými dětmi je maminka většinu času v hlavní obytné místnosti, pak děti začnou potřebovat soukromí. Proto zde platí: méně je více – vybudovat základ, který je důležitý pro funkční bydlení a zároveň umožní změny, které časem začnou být nutné,“ dodává architektka.

Pro uvážlivý střed mezi množstvím starého a nového zařízení domova po přestěhování nabádá také interiérová designérka Michaela Hořejší.

„Myslím si, že je lepší zařízení domova při stěhování obnovit. Je to určitý životní zlom, proto vzít si všechno staré s sebou nedává smysl. Rozumné je zachovat si kvalitní, dražší kusy a to, k čemu mám citový vztah, ale to pak zakomponovat do nového prostředí, do nového života. Zařízení nového domova přitom nemusí být tak drahé. Není nezbytné kupovat zcela nové kusy, je možné navštívit i bazary. Důležité je dosáhnout změny. Třeba i výrazné. Bydleli jsme ve tmavém, ve dřevě, tak zkusit nový domov ve světlém a podobně. Umět dělat změny v životě je dle mého názoru dobré po všech stránkách.“