Článek
Architekt Otakar Novotný, který se ve druhé polovině dvacátých let vrátil k cihelné architektuře, charakteristické pro jeho tvorbu přelomu prvního a druhého desetiletí, pojal stavbu jako jasnou sestavu kubických prvků, s režnými stěnami zpestřenými jen okenními otvory.
Stavbu krášlí fasáda z cihloví.
Strana vily obrácená do ulice byla původně rozdělena na nižší vstupní část, obsahující hloubkově umístěný ateliér (který je dnes zvýšený o jedno podlaží) a ustupující vyšší obytnou část, jak ostatně dokládají i tehdejší snímky.
Pohled na stavbu na dobovém snímku.
Stavbu ozvláštňuje vysoký schodišťový výstupek. Vnitřní řešení stavby se ve zvýšeném přízemí odvíjí okolo centrální předsíně, která po pravé straně ústila do kuchyně a obývacího pokoje.
Směrem do zahrady následovala za předsíní krytá lodžie, ze které vedlo do zahrady boční schodiště.
V patře byly ze střední chodby přístupné ložnice rodičů, synů i dcery, obrácené na zahradní slunnou stranu. Suterén obsahoval kromě provozního zázemí i malý domovnický byt. Architekt Otakar Novotný navrhl také řešení okrasné zahrady.
Při pohledu zdola působí vila monumentálně.
Po smrti slavného umělce Václava Špály zdědila dům manželka Jana, dcera Eva a synové Jiří a Jan. Vila dodnes patří k nejkrásnějším pražským stavbám.
