Šatna jako z Hollywoodu a bazén se slanou vodou –⁠ dokonalá dřevostavba Ivany a Petry

Petra: Obě pocházíme odsud a obě jsme vyrůstaly v rodinných domech, takže k tomu máme vztah. Máme rády přírodu a vyhovuje nám, když můžeme rovnou z domu vyjít na procházku nebo se proběhnout. Spolu jsme nejdřív bydlely šest let v bytě, ale i ten byl u lesa, nejsme prostě městské typy.

Petra: Jednak jsme na domy byly obě zvyklé a pak jsme taky chtěly mít takové to svoje. Místo, které bude naše a kde budeme mít svůj klid. Byt nám nevyhovoval tím, jak je tam vše stísněné a stále slyšíte sousedy. Tady můžete vyjít na terasu, jste v přírodě a je tu klid.

Petra: Stěhovaly jsme se v srpnu před třemi roky.

Petra: Chtěly jsme něco v této lokalitě, v přírodě, ale zároveň v blízkosti města. Nebylo to úplně jednoduché, volné pozemky v okolí moc nebyly a nikdo v té době ani nechtěl prodávat.

Až pak mi kamarádka poslala tento pozemek, který se uvolnil. Hned jsme sem volaly a pak už to šlo rychle. Po čtyřech měsících jsme již začínaly vrtat studnu a povolení na dům bylo v plném proudu.

Ivana: Máme tu zázemí, kousek odsud žijí moji rodiče, bratr a babička, takže v podstatě celá moje rodina. Navíc je skvělé, že se tady v nejbližší době nebude nic stavět, takže ten klid, co tu máme, zatím pár let zůstane.

Ivana: Byla tady natažená splašková kanalizace, k té jsme si jen dodělaly přípojku, a elektřina byla natažena v rozvodnici u pozemku, takže jsme dodělávaly jen plastový pilíř. Veřejný vodovod je ve vedlejší ulici a bohužel se k němu zatím nemůžeme připojit, protože bychom musely jít přes cizí pozemek, jehož majitel to zatím nechce dovolit. Máme tu nachystanou přípojku zaslepenou u plotu pro budoucí možné napojení.

Takže teď máme rodinný dům zásobovaný vrtanou studnou, asi 30 metrů, ale nechceme se na ni spoléhat. Všichni ale víme, jak to je s vodou. Je jí málo a může se stát, že v budoucnu prostě nebude, proto doufáme, že nám výhledově vyjde napojení na veřejný vodovod přes sousední pozemek.

Ivana: Původně jsme chtěly větší pozemek, představovaly jsme si tak 2000 m², ale nakonec jsme rády, že tak velký není.

Petra: Tento má 1100 m² i s příjezdovou cestou a úplně nám to stačí. Máme vše, co potřebujeme, a ona i ta starost a péče o zahradu zabere dost času, takže takhle je to ideální.

Ivana: Na začátku jsme si myslely, že budeme stavět bungalov, pro který se větší pozemek hodí. Ale nakonec se nám zalíbil tento patrový dům, který nám navíc firma dovolila upravit podle vlastních představ, takže to dobře vyšlo.

Petra: Chvíli jsme přemýšlely nad tím bungalovem, ale přišlo nám, že ho mají všichni, a to se nám úplně nelíbilo. Asi jsme se chtěly odlišit. A pak Ivana donesla katalog domů a tento nám padl do oka. Byl v sekci vilek, je moderní a měl hodně prosklených ploch, což byl můj požadavek. Navíc i půdorysný tvar byl přijatelný.

Ivana: Já jsem původně chtěla dům s plochou střechou, která by tomuto domu určitě také slušela, ale to nám neprošlo přes městského architekta, který měl k domu pár výhrad.

Nechtěly jsme se dlouho zdržovat s vyřízením povolení stavby, tak jsme raději ustoupily než se dohadovat a vše prodlužovat. Máme tedy nejmenší možný sklon valbové střechy s taškovou krytinou, na kterém jsme se s městským architektem shodli.

Ivana: Stavební povolení jsem vyřizovala sama, pracuji v oboru, jsem projektantka a sama lidem stavební povolení vyřizuji, znám tu všechny úředníky, takže to pro mě bylo snadné.

Jediné, na čem jsme se zasekly, bylo právě jednání s městským architektem. Nejdřív jsme řešili tu střechu, barvu fasády, okna, umístění komínu a hlavně taky druhé patro. Původně tu bylo možné postavit dvoupodlažní dům pouze ve formě vestavěného obytného podkroví, ale ne plnohodnotné patro, jak to máme my. Nakonec nám v tom ale architekt ustoupil.

Ivana: Nejdřív se povolovala samostatně studna, to trvalo 2,5 měsíce. Pak se řešil zbytek, a to trvalo asi 2 měsíce od vyhotovení projektové dokumentace domu.

Ivana: S realizační firmou mám zkušenosti co se týče projektování, povolování domů a kolaudování, a navíc je znám i lidsky. A vždycky se mi na nich líbilo, že lidem vyjdou vstříc a dá se s nimi na všem domluvit. Staví dům pro stavebníka, aby byl dle jeho představ a dobře se mu v něm bydlelo, takže jakákoliv změna v půdorysu, vzhledu domu, popřípadě ve vlastním návrhu není pro ně problém.

I když jsme měly v hledáčku i jiné firmy, nakonec jsme se rozhodly pro ně, právě kvůli jejich lidskému přístupu. Navíc jsem jejich práci viděla na vlastní oči u bratra, který si od nich nechal postavit bungalov, takže jsme věděly, že jsou pro nás tou správnou volbou a že nás určitě svou prací nezklamou.

Ivana: Úplně na klíč ne. Základovou desku jsme si dělaly samy, s místními kamarády, a pak jsme si taky samy dodělávaly podlahy a dveře. A samozřejmě kuchyni. Jinak zbytek celého domu nám dodala firma.

Ivana: Samy jsme si realizovaly zahradu, terénní úpravy i příjezdovou cestu. A dodělávaly jsme venkovní kuchyň. Kamarád nám ji vyzdil a my jsme si udělaly celý vnitřek – linku, dvířka a obložení.

Petra: Ne, ten se dělal minulý rok. Stejně jako celá zahrada, ta se taky dodělávala až loni. A venkovní kuchyň jsme dělaly až letos na jaře.

Petra: Základovku jsme udělaly v listopadu během dvou týdnů. Dům se pak začal stavět v březnu, zrovna tehdy čerstvě nasněžilo, takže se kamion zasekl na cestě, která nebyla odhrabaná ani posypaná, a musel přijet i s jeřábem po poli. Ale pak už to šlo vše dobře.

Hrubá stavba byla hotová za dva týdny a hotový dům nám předávali v červenci. Takže to trvalo asi pět měsíců.

Petra: Protože to je rychlé. Nechtěly jsme stavět dva, tři roky a žít v rozestavěném.

Ivana: Já navíc nemám úplně nejlepší zkušenosti s firmami na zděné domy, je tam pak hodně komunikace s řemeslníky a dodavateli, často na ně není spoleh a musí se pořád hlídat a kontrolovat.

Chtěla jsem dřevostavbu, která mi umožní i vlastní návrh, např. prosklené plochy fasády, úpravu půdorysu, otevřenější a vzdušnější prostor společné pobytové části obývacího prostoru s kuchyní.

Petra: Není to tu ale jenom samé dřevo, stropy patra jsou trámové s vylitou betonovou podlahou.

Ivana: Díky tomu máme vyřešenou kročejovou hlučnost mezi patry. Obvodové zdi jsou tu řešené také dobře, sousedy zvenku vůbec neslyšíme. Máme difuzně otevřenou konstrukci s dřevovláknitou deskou.

Ivana: Ano, vzaly jsme ten typový dům, který se nám líbil, ale překreslila jsem ho podle našich požadavků. Se změnami nebyl ze strany firmy žádný problém.

V patře byly v původním návrhu jen tři pokoje a koupelna byla v rohu. Schodiště bylo točité, my jsme si udělaly dvouramenné s větší podestou. Celý dům jsme taky zvětšily, katalogový byl menší.

Vlastně jsem nechala jen obvodové zdi, které jsem půdorysně posunula, dále jsem upravila velikosti oken a rozkreslila vnitřní dispozici podle našich představ a požadavků.

Petra: Ano, to jsem si pohlídala, abychom měly prostoru dost. Strašně jsem si přála velkou šatnu, jako má Carrie v Sexu ve městě, tak to je můj splněný sen. A je to skvělé, protože nemusíme řešit sezonní oblečení, v zimě schovávat letní, v létě zase zimní, a tak pořád dokola. Takto máme všechno oblečení stále v šatně a krásně se nám tam vejde.

Další úložný prostor máme pod schody a v technické místnosti. A na zahradní věci máme domeček u venkovní kuchyně.

Ivana: Máme teplovodní podlahové topení napojené na elektrokotel, do budoucna je tam pak nachystaná přípojka na tepelné čerpadlo. To jsme zatím nedělaly, ale máme to v plánu. Krb využíváme jen někdy. Dům dobře akumuluje teplo a když zatopíme v krbu, teplo se tu drží dlouho.

Petra: Tím, jak máme celou jednu stěnu prosklenou a orientovanou na jih, tak nám tu celý den svítí sluníčko a i v zimě se to tu krásně vyhřeje, až na 26 stupňů. Díky tomu začínáme topit hodně pozdě, loni jsme začaly topit až v prosinci. Naopak v létě, když je horko, zatáhneme žaluzie a je tu celkem příjemně, dům se nepřehřívá.

Ivana: Vychází nás to ročně asi na 30 000 korun.

Petra: Žádné velké technické vychytávky úplně nemáme. Jen jsme si po domě rozvedly centrální hudbu pomocí stropních repráčků, takže když si pustíte hudbu, tak nám hraje všude, i nahoře v koupelně a venku na terase.

Dále jsme nechaly rozvést po domě zabezpečovací systém, na ten jsou napojeny i hlásiče kouře. Venku máme ještě kamery kvůli zabezpečení. Jako velké plus na domě jsou pro nás určitě venkovní žaluzie.

Petra: V budoucnu bychom ještě chtěly u domu postavit menší domácí wellness, které bude navazovat na přístřešek pro auto. Chceme tam mít saunu, venkovní vířivku a přesuneme tam z horního pokoje solárium. Pokoj pak bude plnohodnotně sloužit jako pokoj pro hosty, nejvíc asi pro naši psí chůvu, která nám tu hlídá psy, když v létě cestujeme.

Ivana: A taky tu máme přípravu pro klimatizaci, tu budeme také ještě dodělávat.

Petra: Asi všechno. Já jsem nadšená z šatny a celkově jsem spokojená s celým domem, udělaly jsme si to podle sebe a jsme tu spokojené.

Petra: Já jsem docela na design, ráda si vše ladím, aby to spolu hezky vypadalo. Celý interiér i zahradu jsem si dělala sama, je to můj koníček. Mám i různé dekorace podle ročních období a vždycky je obměňuji.

Petra: Ano, nemáme žádný problém, se sousedy si rozumíme, vztahy jsou tu přátelské. I když je nějaký problém, tak si to normálně řekneme a v klidu vyřešíme.

A máme dobře situovaný dům. Na straně, kde máme zahradu, terasu a bazén, je soused, který tu moc nebývá, takže ho ani neruší, když tu občas míváme nějaké grilovačky nebo akce s rodinou a přáteli. A na druhé straně, kterou máme v podstatě uzavřenou, jsou sousedi s malými dětmi, se kterými se ale také navzájem nerušíme a moc dobře spolu vycházíme.

Ivana: Fungujeme tu společně velmi dobře. Když nám něco chybí, stačí říct a hned se někdo objeví a nabízí nám to. Myslím, že jsme si vybraly tu nejlepší lokalitu, jakou jsme mohly.

Ivana: Doporučily a doporučujeme. Můj bratr si taky postavil dřevostavbu a i známým a budoucím sousedům v lokalitě, kteří chtějí stavět, ji vychvalujeme.

Ivana: Aby si vše pořádně rozmysleli, řešili a plánovali dopředu. Už když mají vyhlídnutý pozemek, tak ať si nejdřív zjistí, co tam jde postavit a jak je to tam s přípojkami. Aby nebyli po koupi pozemku překvapeni, že jejich vysněný dům tam postavit nejde.

Autor: Barbora Matušková, www.drevostavitel.cz