Článek
Rodinné domy se stavěly hlavně svépomocí, která by ale bez kvalitní plánové dokumentace nutně vedla k amatérství. Proto stavebníci a stavitelé v jedné osobě slepě navazovali na stereotypy první poloviny 20. století.
Od sklonku padesátých let se však objevil nový módní styl, který se podle úspěšné účasti ČSSR na Expu´58 v Bruselu začal nazývat bruselský. Ten si brzy oblíbila široká veřejnost, a to včetně oficiálních kruhů. Odrazil se i v podobě rodinných domů. Například právě v tvorbě šumperského projektanta Josefa Vaňka.
Tzv. Šumperáků vzniklo v někdejším Československu mnoho.
Vaněk v polovině 60. let rozpracovával plány domů včetně konstrukčních a dekorativních detailů. Společný jim byl průběžný balkon obrácený k veřejnému prostranství, který od interiéru dělila skleněná stěna a charakteristické, všudypřítomné motivy šikmin.
Z boku stavby nechyběly kdysi hodně trendy luxfery.
Po postavení prvních dvou staveb v Šumperku je „ideální typ rodinné vilky“ popularizován i v celostátním tisku a projektant byl brzy doslova zavalen požadavky stavebníků. K začátku osmdesátých let už bylo postaveno na dva tisíce domů a zájem o ně stále neopadával. Lidé na nich obdivovali moderní řešení i úspornost.
Nákresy prozrazují uspořádání místností v domech.
Nebyl rozdíl mezi stavbami ve městech a na venkově, kde měly domy stejnou, ne-li ještě větší oblibu. I přes narůstající zájem o estetiku 60. a 70. let a návrat některých tvarů v současné tvorbě je ale faktem, že vesnice a okraje center historických měst byly hromadnou výstavbou lidové vilky typu V často negativně ovlivněny.
Může se vám hodit na Seznamu:
