Rekonstrukce změnila ranč z padesátých let v moderní domov

Dům, který měli architekti rekonstruovat a rozšířit, byl postaven na zakázku v roce 1954 na úpatí hory San Jacinto v takřka pouštním prostředí. Jeho charakter odpovídal tehdejšímu oblíbenému stylu rančů, které se v Americe v padesátých letech stavěly. Tento je ovšem orientován na pozemku tak, aby se během dní nadměrně neprohříval a aby jeho obyvatelé byli přes den chráněni před ostrými slunečními paprsky.

Základem byly výrazné, přiznané sloupy a trámy a v tomto případě pak především na zakázku vytvořená stěna složená z dřevěných oken. Architekti oceňují i spoustu drobných, více či méně nenápadných detailů a řešení, které svědčí o velmi precizní práci původního architekta stavby, jehož jméno se jim ale už nepodařilo zjistit.

Je tedy jen logické, že se v rámci rekonstrukce snažili zachovat především původní atmosféru a charakter stavby. Nově ji ale více otevřeli, jednotlivé zóny teď mnohem lépe plní svou funkci a navazují na sebe.

Díky přístavbě má dům nyní více než dvojnásobnou plochu podlah (ze zhruba 100 m2 je nyní 209 m2), při pohledu z ulice to ovšem není takřka znát.

Zatímco v původní podobě měl dům pouze jednoduchý, téměř obdélníkový půdorys, nově je jeho tvar do písmene L.

Mezi oběma křídly domu vznikl chráněný dvorek. Právě z něj se pak vchází hlavním vstupem dovnitř.

Napravo od vstupu je prostorná společenská zóna s kuchyní uspořádanou rovněž do písmene L, na ni navazující jídelní zónou a obývací částí. Společenský prostor nabízí díky zachované prosklené stěně nádherný výhled do okolí a na zahradu s bazénem.

Novinkou je vytvoření malých soukromých terásek před ložnicemi, které více vyhovují současnému kalifornskému stylu.

Novinkou oproti původnímu uspořádání je především velkorysý prostor, který je v domě vyhrazen pro návštěvy. Ty mají k dispozici nejenom ložnici s navazující koupelnou, ale i vlastní obývací pokoj, který jinak slouží jako pracovna. Z obou těchto místností se pak vychází na jednu z již zmiňovaných soukromých teras.

Praktickým detailem, který vytvořil už původní architekt, bylo zastínění prosklené stěny dlouhými přesahy střechy. To zcela odpovídá slunnému a teplému podnebí Kalifornie. Bez přirozeného zastínění by se jinak interiér domu zbytečně přehříval.

Zajímavou kapitolou je volba materiálů. Architekti se inspirovali okolní pouští. Záměrně se omezili pouze na syrové, drsné a minimalistické řešení. Korodovaná ocel plotu svou barvou přesně odpovídá barvám okolní přírody, na stěnách je pak možné objevit omítku v barvě písku. Tmavohnědá okna pasují dohromady s barvou plotu.