Článek
Jak jste se současným prostorem a vzhledem interiéru spokojeni?
Alžběta: S podobou bytu jsme velmi spokojeni. Za sebe oceňuji především koncepci kuchyně, líbí se mi také provedení koupelny a toalety, kde kromě klasického WC naleznete i záchodek pro kocoura a možná trochu netradičně i úložné místo pro pračku.
Dveře na toaletu jsme opatřili průlezem pro kočky.
Josef: Musím vyzdvihnout optické zvětšení bytu a užité materiály, zejména přiznaný beton a jednobarevnou podlahu marmolea.
Jaké byly vaše požadavky? Co jste od rekonstrukce očekávali?
Alžběta: Hlavním požadavkem bylo projasnit a „provzdušnit“ prostor bytu. Původně byly v bytě příliš úzké chodby, kvůli kterým působil tmavým a možná i trochu stísněným dojmem.
Dalším požadavkem byla, pokud možno, prostorná kuchyň, chtěli jsme také zrušit původní průchozí koupelnu, z níž se dalo vcházet na WC, zároveň jsme však chtěli nechat koupelnu a WC oddělené.
Dále jsme také vznesli požadavek na dostatečně velkou knihovnu, abychom měli kam ukládat poměrně velké množství publikací.
Požadovali jste od počátku co nejvíc otevřenou dispozici, nebo vás návrh architektek mile překvapil?
Alžběta: Ano, od počátku jsme chtěli byt s otevřenější dispozicí, přesto nás výsledný návrh překvapil, ovšem v tom dobrém slova smyslu. Nás dva by nikdy nenapadlo, že původní dispozice půjde tak velice změnit. Byt teď působí světlým, přívětivějším a hlavně prostornějším dojmem.
Příjemným překvapením byla také skutečnost, že i když jsme „obětovali“ komoru, která byla součástí původního bytu, interiéru to opravdu prospělo a tolik potřebný prostor na ukládání nejrůznějších věci je vyřešen vestavnými skříněmi na míru.
Co vše bylo nutné rekonstruovat?
Josef: V bytě předtím žili Alžbětini prarodiče a interiér byl v takřka původním stavu - ze 60. let minulého století. Bylo tedy nutné rekonstruovat a hlavně zmodernizovat v podstatě vše. Situaci „ulehčil“ železobetonový skelet. Z původních konstrukcí zůstaly pouze obvodové stěny a již zmiňovaný skelet.
Pevně dané bylo umístění jádra s rozvody plynu, vody a kanalizace, kolem kterého se nově postavily příčky koupelny a toalety, a také vedení dvou svislých trubek vytápění procházející nyní dispozicí kuchyně. Prostoru dominuje skeletová konstrukce, která je výrazným prvkem interiéru a dodává mu punc industriálu.
Jak návrh (nová dispozice, barevnost, užité materiály…) koresponduje s vaším životním stylem?
Alžběta: Oba vyznáváme spíše jednoduchost, účelnost a střídmé barvy. To interiér splňuje dokonale.
Na někoho možná byt může působit příliš stroze a neosobně, ale opak je pravdou. Navíc se mi vždy líbily domy a byty, které se stavěly ve 30. letech minulého století a myslíme si, že náš byt se do jisté míry podobá právě funkcionalistickým interiérům.
Do jaké míry jste se podíleli na zařizování bytu?
Alžběta: S architektkami jsme se pravidelně scházeli a probírali různé možnosti. Vždy nám předložily několik návrhů, z nichž jsme volili. Nikdy to však nebylo příliš složité, protože se nám perfektně trefily do vkusu.
My dva jsme vybírali např. vybavení kuchyně, navíc jsme postel a knihovničku (obojí v ložnici) měli v našem předchozím bytě, takže jsme tyto věci přestěhovali i do našeho nového interiéru. Časem je nejspíš vyměníme. Jídelní stůl a židle či pohovku v obývacím pokoji jsme kupovali sami.
Architektky Klára Makovcová a Pavlína Macháčková se poprvé potkaly již na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického v Praze. Své znalosti a zejména svůj nadhled si rozšířily i studiem na zahraničních univerzitách. Nebojí se experimentovat a vnést do moderní stavby a interiéru odvážnější prvky. V září roku 2008 založily ateliér MMM Architekti. |
Helena Marková, www.modernibyt.cz