Článek
Plynový kondenzační kotel doporučuje jako nejvhodnější technologické řešení pro vytápění rodinných domů i Český plynárenský svaz (ČPS). Je to mj. proto, že pořizovací náklady na něj jsou nižší ve srovnání s tepelnými čerpadly i s kombinovanými kotli 5. generace. Lze je pořídit v rozpětí zhruba od 34 tisíc do 77 tisíc korun.
Proč plynový kondenzační kotel
„Kondenzační kotle na zemní plyn mají vysokou účinnost, která je zárukou nízké spotřeby plynu, a svojí flexibilitou dokážou pokrýt jakoukoli spotřebu tepla. Žádný jiný způsob vytápění neohřeje zásobník vody tak rychle jako právě plynový kotel. K tomu je nutno připočíst nenáročnost obsluhy i nižší četnost čištění a údržby. Zemní plyn představuje moderní, kvalitní a ekologické palivo,“ shrnuje výkonný ředitel ČPS Jan Ruml.
Přednosti kondenzačních plynových kotlů vyniknou obzvláště v porovnání se starými kotli na tuhá paliva. Majiteli odpadá spousta práce, tj. skládání uhlí, pravidelné přikládání či vynášení popela. Zbaví se i starostí s každoročním nakupováním paliva. Zrovna tak ke kotli nepotřebuje pro palivo žádné skladovací prostory a nemusí ani řešit, kam se žhavým popelem.
Statistiky ukazují, že zemní plyn je v současnosti nejvyužívanějším zdrojem pro vytápění rodinných domů v České republice.
„Plynové kotle se obecně považují za nejvýhodnější způsob vytápění všude tam, kde je k dispozici plynová přípojka. Technologie plynových kotlů je lidem navíc blízká, spolehlivě funguje už desítky let,“ říká Martin Chalupský, mluvčí společnosti innogy ČR.
Odborníci zároveň doporučují s ohledem na nadcházející topnou sezónu, aby se žadatelé obrátili na některou ze společností, které se výměnou kotlů zabývají, co nejdříve. Mnoho takových firem, ale i poskytovatelů plynu totiž nabízí vyřízení žádosti o dotaci tzv. na klíč. Znamená to, že za klienta administrativní proces obstará – od pořízení fotodokumentace stávajícího kotle na pevná paliva, přes přípravu a podání žádosti o dotaci, realizaci výměny tepelného zdroje až po závěrečné vyúčtování.
Co znamená kondenzační? |
---|
Plynový kondenzační kotel představuje jeden z nejefektivnějších zdrojů tepla. Funguje následovně: ze spáleného plynu kotel vyrobí určitý objem tepla. Při tom vzniknou spaliny, jejichž podstatné množství představuje horká pára. A právě kondenzační kotel, jak název napovídá, dokáže ve svém výměníku odebrat teplo i ze spalin, které produkuje. Nechá totiž zkondenzovat horkou vodní páru zpět na vodu. Podle výrobců tak plynové kondenzační kotle dokážou zužitkovat až 98 procent tepla, které spálením plynu vyprodukují. Účinnost takových kotlů se pak udává součtem účinnosti spalování plynu a kondenzačního efektu, proto může překročit i 100 %, byť to na první pohled vypadá podivně. |
Plynové kondenzační kotle se vyrábějí ve stacionárních i závěsných verzích. Obvykle záleží hlavně na jejich velikosti (objemu zásobníku pro ohřev vody), zda je bude potřeba v domě postavit na zem, nebo zda se hodí pro zavěšení. Některé modely umožňují přestavbu na propan.
Ačkoli má většina lidí představu plynových kotlů spojenou s technickou místností v domě, jejich design je v současnosti na takové úrovni, že je lze klidně zavěsit i ve více užívaných místnostech, například v prostornější koupelně, nebo v chodbě. Je to možné i díky nízké hlučnosti moderních kotlů, a především díky zcela uzavřenému systému nasávání vzduchu, spalování a odvodu spalin.
Odvod spalin plynového kotle lze napojit do stávajícího komína. Pokud ten ale v domě není, lze kotel speciálními kouřovody tzv. odkouřit přes fasádu. Jinými slovy, spalinové cesty lze vyvést ven, na fasádu domu a po ní je pak vést směrem vzhůru.
Důležitá je rovněž možnost zapojit plynový kondenzační kotel do systému centrálního řízení domácnosti.
„Výhodou použité řídicí jednotky u některých našich kotlů je možnost zapojit ji do systému chytrého domu Siemens Synco living – tento systém automatizace domácnosti umožňuje vzdáleně řídit vytápění, ventilaci či zapínání/vypínání některých elektrických spotřebičů,” vysvětluje Martin Hurtík ze společnosti Viadrus.
Na co se zaměřit při výběru
Výběr plynového kondenzačního kotle je třeba odvíjet od mnoha parametrů a je vždy nutné konkrétní řešení pro konkrétní objekt konzultovat s odborníkem.
Karel Zevl ze společnosti E.ON Energie připomíná parametry, které je třeba určitě sledovat: „Je to stupeň účinnosti kotle, velikost zásobníku TUV (teplé užitkové vody - pozn. red.), což by pro běžnou čtyřčlennou rodinu mělo být 120-160 litrů, výkonová řada (pro běžný rodinný dům postačí kotle s rozsahem výkonu 4-20 kW), typ a materiál hořákové komory a hořáku. U kondenzačních kotlů doporučujeme výměník – tzv. teplosměnnou hořákovou komoru z nerezavějících materiálů, popřípadě z materiálů odolných vůči kyselosti. Je to proto, že kondenzát má kyselou povahu pH.”
Pozornost je třeba věnovat také údaji o výkonovém rozsahu kotle. „Důležitý je totiž i jeho minimální výkon. Čím nižší je tato hodnota, tím lépe – jsou omezeny časté starty kotle, čímž se prodlužuje životnost zařízení a snižuje spotřeba,” upozorňuje Filip Hloušek ze společnosti Bosch Termotechnika, která na náš trh dodává mj. kotle Buderus. Zároveň podtrhuje nutnost ověřit si hlučnost kotle zejména v případech, kdy má být zařízení instalováno v blízkosti obytných místností domu.
Samozřejmostí by pak měla být dlouhá životnost, kterou výrobci uvádějí okolo 15 let. S ní pak bezpodmínečně souvisí i pravidelná kontrola kotle, jež by podle Hlouška měla v době záruky i po ní probíhat ideálně jednou za rok, nejlépe v letních měsících.
Tip redakce |
---|
Při plánování výběru plynového kondenzačního kotle je potřeba vzít také v potaz kvalitu, konkrétně tvrdost vody, která bude v otopném okruhu. Zvláště v oblastech s příliš tvrdou vodou je třeba zajistit, aby se jako médium do okruhu nedostala v neupravené podobě, obecně je třeba před napuštěním vody do okruhu zkontrolovat její pH. Důležitý je také materiál použitý na otopnou soustavu. Ze zřejmých důvodů není vhodné kombinovat díly z hliníku s měděnými. |
Může se vám hodit na službě Zboží.cz:
Základní odlišnosti druhé výzvy
Dotace se ve druhé vlně už nebudou vztahovat na kotle na uhlí s ručním přikládáním, neboť o ně lidé v té první projevili nejmenší zájem. Další podstatnou změnu představuje podávání dotačních žádostí, které bude probíhat výhradně elektronickou formou.
„Ve druhé vlně už také není nutné realizovat takzvané dílčí mikroenergetické opatření, které by snížilo energetickou náročnost budovy. Na druhou stranu ale bude muset dotyčný doložit doklad o kontrole technického stavu a provozu stávajícího kotle na pevná paliva,“ uvedl Jan Ruml, výkonný ředitel Českého plynárenského svazu (ČPS).