Pět pravidel, která by si měli mladí lidé osvojit, než se pustí do úpravy vlastního pokoje

Jednou z nejdůležitějších pravd, a to nejen při zařizování bytu, je, že jeden nemůže mít všechno. Je proto dobré si hned na začátku stanovit finanční strop, přes který prostě nelze jít. A zároveň s tím je dobré si určit, co chceme do nového pokoje stoprocentně, bez čeho by celá akce pro nás neměla ani smysl.

Zbývající finance je pak třeba rozdělit podle důležitosti, tj. stanovme si, které kusy nábytku by neměly chybět (kromě postele to bude patrně pracovní stůl se židlí, úložné prostory...). Zbytek lze investovat do dalších věcí, jako jsou dekorace zdí, eventuálně nějaké designové prvky.

Ne vždy je nezbytné pořizovat veškeré vybavení nové. Spoustu peněz lze ušetřit využitím původního zařízení, které si vlastními silami upravíme, například natřeme jinou barvou atd. Pozor však, i tyto úpravy budou něco stát, a tak je nutné i je pečlivě promyslet a zahrnout do rozpočtu.

Celkové barevné vyznění místnosti je základem všeho. Zpočátku není třeba promýšlet barvu každého prvku zařízení, ale je možné si jako profesionální bytoví designéři vzít třeba čtvrtku či větší desku a na ni si postupně přidávat odstřižky tapet, látek, kousky materiálů. A „pohrát” si s nimi tak, dokud to všechno k sobě neladí přesně podle našeho gusta. Přidat lze i sem tam nějaký obrázek dokreslující, jakou atmosféru by pokoj měl mít.

Při výběru barev je dobré se řídit osvědčeným pravidlem dva plus jedna, tedy jako hlavní barvy je možné použít kombinaci dvou základní barev. Pěkně vypadá, když je jedna trochu výraznější, druhá o něco méně. Třetí barva by měla být tzv. doplňková. Tu budou mít více či méně významné detaily.

Při volbě barev vezměme rovněž v úvahu, jaký účel má pokojík mít. Je zřejmé, že místnost sloužící především jako ložnice budeme zařizovat spíše v klidných, studenějších barvách, naopak do místnosti, ve které se bude i hodně pracovat a studovat přes den, zvolíme barvy či detaily o poznání živější.

Už při finanční rozvaze jsme si určili prvek, který v pokoji chceme, bez nějž proměna nemá smysl. Tímto základem bývá velmi často postel. Pro někoho to ale může být psací stůl nebo i židle u něj.

Od tohoto kusu zařízení se pak odvíjí výběr dalšího vybavení. Poslouží nám jako reference a vše ostatní vybíráme stylem „jak se tento nový prvek bude vyjímat vedle mého základního kamene?”

Ačkoli na první pohled láká, aby si člověk vybral veškeré zařízení na půdě (stránkách) jednoho obchodu, neunáhleme se a dejme šanci i dalším. Jen tak si opravdu uděláme přehled a kromě výhodnější ceny objevíme v průběhu nákupu třeba i lepší řešení.

Pořady věnované proměnám domácností, případně návody na to, jak co vyrobit a opravit mohou v někom vzbudit zcela mylný dojem, že proměna pokoje bude otázkou pár dní, nebo snad dokonce hodin.

Skutečností, která začínajícího mladého člověka může nepříjemně zaskočit, je, že proměna jeho království zabere pravděpodobně více než několik dnů, že to mohou být někdy i týdny.

Než se podaří všechno pěkně vybrat a sladit, než se podaří všechno koupit a hlavně, než prodejce vybrané zboží dodá, než se podaří eventuální vlastnoruční výroba či redekorace... Anebo než dorazí další kapesné od rodičů na další nákupy.

V každém případě platí - je lépe si počkat a mít to, co jsme si naplánovali, než nahonem zvolit jiné řešení a pak být smutný, že spěch vlastně za to nestál a pokoj nevypadá tak, jak si jeho majitel vysnil.