Článek
„Museli jsme společně s architektem a truhlářem vymyslet správné řešení téměř pro každý detail,” říká naše hostitelka v pražském bytě, který je v nejvyšším poschodí bývalého činžovního domu ze 30. let minulého století.
Pohled do bytu z chodby domu
Ačkoli byt původně koupila a zařizovala pro maminku, kterou nemoc omezila v pohyblivosti, vše se nakonec vyvinulo jinak. Úpravy jejího budoucího domova nakonec trvaly déle a maminka se svého nového domova bohužel nedočkala.
Silvia se ovšem nevzdala a domov dokončila. Jeho účel je zřejmý. V současnosti jej hodlá pronajímat, a až se její děti budou chtít za pár let osamostatnit, mohou jej používat jako svůj první, startovací.
Místo vstupu do bytu funguje zároveň i jako miniaturní předsíň.
„Prostor byl ještě před naší koupí zkolaudován skutečně jako byt. Ale původně to byla místnost s mandlem. Sousedila s prádelnou. Byla ovšem v zanedbaném stavu, takže ji bylo třeba celou rekonstruovat. Vyměnit veškeré rozvody, vymalovat, a hlavně pozměnit trochu dispozici. Původně totiž byla toaleta zcela samostatná a chodilo se na ni přes chodbu domu. To mi přišlo nepraktické,” popisuje Silvia.
Zavřením druhých dveří se zvýší soukromí v bytě, protože nic není slyšet do chodby domu, a zároveň se tím oddělí předsíň od obytné místnosti.
Toaletu se proto rozhodla začlenit do bytu. S pomocí architekta vymyslela návrh, jak na nebývale malou plochu vmáčknout nejenom miniaturní koupelnový box, ale také malou kuchyňku. Box je přepažen skleněnou příčkou s dveřmi oddělujícími sprchu s toaletou od umývárny.
„Tím se mi podařilo docílit, že samotnou toaletu od obytného prostoru oddělují dvoje dveře,” podotýká Silvia, která se v maximální míře snažila i navzdory miniaturním rozměrům svého bytu splnit veškerou stavební legislativu.
Roztažením lůžka lze získat pohodlné dvoulůžko. Šikovné je podsvětlení poločky nad postelí, ale také niky za hlavami lože.
Prvním krokem při rekonstrukci bylo odstranění stěny, která oddělovala toaletu od zbytku bytu, a zazdění dveří z místnůstky na chodbu. Část zdí nového boxu bylo třeba vyzdít. Většinu ale představovala truhlářská práce, protože velké procento stěny tvoří zároveň úložné prostory.
Koupelna je schovaná v boxu. Tvoří ji toaleta se sprchou a umývárna. Obě místnůstky od sebe odděluje skleněná příčka s dveřmi. Koupelnový box je pak od obytné místnosti oddělen ještě dalšími dveřmi.
Také zeď, v níž jsou zasazeny vstupní dveře, pokrývá stěna z úložných prostorů. Samotný vstup vede skrz ni a malý prostor, který za dveřmi hned následuje, slouží zároveň jako předsíňka. Vejde se sem několik párů bot, dva tři kabáty, je tu dokonce maličká skříňka na sezónní doplňky, jako je čepice, šála a rukavice.
Navzdory omezenému prostoru má minikoupelna to, co mnohé větší ve velkých bytech nemají - vlastní okno.
I předsíňka je od hlavního obytného prostoru oddělena dveřmi. „Bylo to potřeba kvůli soukromí. Jinak by bylo z chodby všechno slyšet a také odtud by bylo slyšet každé slovo zase venku na chodbě,” vysvětluje Silvia.
Kuchyňský kout je ukryt za koupelnovým boxem.
K další stěně je přitisknuta postel, kterou lze roztáhnout až na dvoulůžko o šířce 160 cm. Nad postelí, sloužící přes den jako pohovka či gauč, je polička na knihy. Po pravé ruce má nocležník z hlavní úložné stěny výsuvnou plochu, kterou může používat jako noční stolek, kdyby mu nevyhovovala nika za hlavou a polička nad ním. Anebo si na ni může položit například laptop s puštěným filmem a dívat se na něj vleže.
Ke stolování slouží úzký stolek, k němuž se hezky vejdou přesně dvě židle. Roztáhnout jej lze ale na čtyřmístný.
Do malé kuchyně se pod ledničku vešla i vestavěná pračka.
Právě stolek je prvkem, který zřetelně odděluje obytnou zónu od malé kuchyňky. V ní je umístěna jak menší chladnička, tak dokonce i pračka. Nechybí dvouplotýnková indukční varná deska, v rohu zasazený dřez, což je velice praktické, protože právě rohy bývají někdy v kuchyni hluchým, nevyužitým místem. Důmyslně jsou řešeny také veškeré skříňky a zásuvky.
V kuchyňce nechybí varná deska, je idnukční, ale ani dřez a předveším, jako v dalších částech bytu, přímo impozantní množství úložných prostorů.
„Není tu mikrovlnná trouba, protože ty nemám ráda. Místo ní je tu malá horkovzdušná,” vysvětluje Silvia.
Teplou vodu v bytě zajišťuje bojler, který je umístěný naležato v úložném prostoru nad koupelnovým boxem.
Hlavní předností bytu, který Silvii při úvahách o jeho koupi okamžitě přesvědčil, je hezký výhled do vnitrobloku, a především velká terasa, která se rozprostírá bezprostředně hned za dvojicí velkých oken. Ta do bytu přivádějí záplavy denního světla.
Na terasu se vychází z chodby, protože je společná pro celý dům. Není ovšem pochyb, že mladý pružný člověk patrně nepocítí potřebu kvůli cestě na terasu opouštět svůj byt a půjde oknem, naznačuje s úsměvem naše hostitelka.
K zařízení kuchyňky patří také klasická trouba. Ty mikrovlnné nemá majitelka ráda.
Její byt je zařízen v kombinaci kávových odstínů a bílé barvy ve vysokém lesku. Právě takový povrch mají všechny úložné prostory, jichž je v bytě udivující množství.
Právě světlé barvy, obrovská okna a spousta světla způsobují, že se člověk v bytě necítí nijak stísněně. A nejenom to. Jak jsme se při vlastní návštěvě mohli přesvědčit, patrně nejmenší domácnost v zemi působí velice útulným a moderním dojmem. Člověku se po celou dobu pobytu nechce věřit, jak malý byt ve skutečnosti je.
Půdorys bytu
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
