Mít vlastní elektřinu do zásoby? Jde to

Domácí fotovoltaická elektrárna (FVE) na střeše dává pořádný smysl při současném strmém růstu cen energií.

Návratnost vysoké vstupní investice je slibná, pokud navíc využijete dotaci z programu Nová zelená úsporám, bude ještě kratší.

Při návrhu řešení pracujte s faktem, že panely vyrábějí nejvíce elektřiny v průběhu dne, největší odběr má ale domácnost až navečer, kdy se celá rodina sejde doma. Proto jsou na vzestupu fotovoltaické systémy s bateriovým úložištěm.

„Přebytky vyrobené elektřiny lze uložit do baterií a z těch lze pak energii získat večer nebo další dny,“ popisuje Leoš Martiš, vedoucí oblasti FVE v Atelieru DEK.

Efektivněji využít přes den vyrobenou elektřinu lze z části i změnou chování uživatelů. Ti mohou část spotřeby přesunout na dobu, kdy je energie nadbytek: využitím funkce odloženého startu u pračky, sušičky nebo u myčky nádobí.

„Panely lze umístit téměř na každou střechu, u které je jisté, že panel lze stabilně uchytit na nosnou konstrukci střechy a střechu nepřetíží,“ vysvětluje Luděk Lošťák, ředitel společnosti Zero Living.

S instalací panelů nebývají problémy ani u starších typů střešních krytin. Snad jen s dříve hojně využívaným eternitem mohou nastat určité problémy.

„Kvůli jeho vlastnostem, tvaru a především pevnosti dnes neexistuje mnoho firem, které se do instalace fotovoltaiky na tuto střešní krytinu pustí,“ říká Luboš Vrbata, vedoucí a manažer pro obchodní rozvoj divize DZ Solar.

Sklon střechy je optimální v rozsahu 15 až 48°. V našich podmínkách se za ideální bere sklon 30 až 45°. Platí pravidlo: čím blíže je náklon panelu k úhlu 45°, tím je jeho využitelnost a účinnost vyšší.

Pokud je sklon střechy nevyhovující, lze jej optimalizovat pomocnou konstrukcí. U plochých střech je potřeba panely oproti střeše naklonit. „Pokud jde o světové strany, ideální je nasměrování na tu jižní,“ doplňuje Luděk Lošťák.

Panely se liší výkonem, rozměry, ale i samotnou technologií. „Z hlediska technologie se vyskytují panely monokrystalické, polykrystalické a amorfní. Každý z nich má své přednosti, ale i zápory,“ konstatuje Leoš Martiš.

Dodává, že u nás se nejvíce využívají panely monokrystalické.

Aktuálně se stále častěji používají fotovoltaické panely s technologií half-cut, složené z monokrystalických tzv. půlených článků.

„Tento typ si poradí lépe než standardní monokrystalické panely s případným zastíněním a dalšími vnějšími vlivy,“ říká Luboš Vrbata.

Životnost panelů je poměrně dlouhá, fungovat mohou i více než 30 let. Samozřejmě v průběhu času dochází k určité degradaci jejich výkonu.

„Standardně však výrobci deklarují po 25 letech výkon 85 %,“ říká Leoš Martiš. Výkonový rozsah panelů pro rezidenční segment se pohybuje od 330 až k 500 Wp (pozn. red.: Wp = Watt peak, udává nominální výkon fotovoltaických panelů). Účinnost panelů se dnes pohybuje okolo 21 %.

Jaký výkon budete potřebovat právě pro váš dům? Roli hraje nejen vaše spotřeba elektrické energie, druhy a počet spotřebičů, které používáte (např. elektrický kotel, klimatizace, sauna, tepelné čerpadlo), ale i to, zda je provoz domu celodenní, nebo částečný.

Samozřejmě hraje roli také lokalita, velikost a sklon střechy atd.

„Aktuálně se průměrný instalovaný výkon na rodinném domku pohybuje na úrovni 7 kWp. Co se týče výroby, platí na území České republiky jednoduchý přepočet: z 1 kWp vyrobíte za rok přibližně 1 MWh elektřiny,“ vysvětluje Luboš Vrbata.

Výroba je ovlivněna několika vlivy, jako jsou např. sklon a orientace panelů, jejich případné zastínění, vliv počasí.

Výrobu v jednotlivých obdobích roku ovlivňuje několik faktorů. Hlavní roli hraje mj. délka slunečního svitu, úhel dopadu slunečního záření, teplota.

Obecně se udává, že fotovoltaická elektrárna v období od listopadu do konce února vyrobí přibližně 15 až 20 % své roční produkce.

Baterie mohou být co do kapacity „neomezené“ (používá se modulární řešení). Je to především otázka ceny a primárně i výkonu FVE.

„Správné dimenzování kapacity baterií je, že pokud instalujeme např. 5 kWp v panelech, pak by kapacita baterie měla být 15 kWh, tedy trojnásobek výkonu panelů,“ popisuje Luděk Lošťák.

„Každý typ baterie je jiný, ale vesměs jde o decimetry čtvereční podlahové plochy, výšku od 50 do 150 cm a šířku od 40 do 80 cm.“

Baterii je vhodné umístit do temperovaného prostoru – tedy ani ven, ani např. do půdních prostor. Tím by jejich funkčnost mohla být významně zkrácena, jestliže k takové instalaci není vyroben speciální box na zateplení či větrání a ochlazování.

A jaká je živostnost baterií? Výrobci deklarují 4000 až 10 000 cyklů. Nejčastěji je kolem 6000 cyklů. V našich podmínkách má baterie zhruba 250 až 300 cyklů za rok. Teoreticky by měla vydržet okolo 20 let.