Článek
Jak již název napovídá, rozsáhlý komplex mnoha budov se spoustou komerčních, administrativních a samozřejmě i rezidenčních prostor má připomínat pohoří Himálaj. Odtud bílá barva na hranách jeho vyšších staveb připomínající horská úbočí.
Pravidelní čtenáři Novinek si jistě vzpomenou na jiný, podobný projekt Ma Jen-sungova studia MAD nazvaný Čchao-jang Park Plaza, který se začal v nedávné době stavět v Pekingu. [celá zpráva]
Ten připomínal horské údolí a stejný styl má i nankingské centrum, budované na ploše o velikosti přes 93,5 tisíce čtverečních metrů. Nejvyšší budovy, opět představující horské štíty, tentokrát ovšem bílé, jako odkaz na sněhovou pokrývku Himálaje, budou vysoké 120 metrů.
Nejvýše umístěné jezírko dostalo název Nebeské. Voda z něj bude přetékat a jako vodopád bude dopadat do druhého jezírka umístěného o pár desítek metrů níž.
Takto bude jednou vypadat pohled z tzv. Nebeského jezírka.
Voda, voda, voda. Zurčící, tekoucí, proudící, stékají, dopadající a tříštící se. Po majestátních horách je voda druhým hlavním živlem projektu.
Všechny plochy v podzemí zaberou dohromady cca 182 tisíc metrů čtverečních, nad zemí to pak bude celkem 383 tisíc čtverečních metrů. Plánovat se začalo před dvěma lety, v současnosti probíhá výstavba a předpokládaný termín dokončení je v roce 2017.
Takto bude Himálajské centrum zasazeno do města Nanikngu.
Pro všechny projekty ze série Město Šan-šuej, je charakterický velký důraz na vodu a zeleň. Ne nadarmo, překlad názvu zní Město hor a vod.
Architekt vysvětluje, že projekt - podobně, jako všechny ostatní ze série Město Šan-šuej - má za cíl přinést do metropole s bohatou vlastní historií něco z přírody, které se její obyvatelé poněkud vzdalují. Protože však nelze přírodu do města v takovém rozsahu navrátit v původní podobě, domnívá se, že tuto roli by na sebe měla vzít architektura.
V tomto případě tedy komplex představující prostředí velehor. Výškové budovy rozmístěné po obvodu představují hory, zatímco nízké, tradičně tvarované stavby v centrální části jsou jako vesnička choulící se v údolí mezi nimi.
Podobně jako v horách, bude prostředí centra velice členité, plné chodníčků, schodů a stezek.
Komplex bude rozdělen do šesti oddílů propojených chodníčky, zelení a vodními plochami.
Model projektu, jenž mají návštěvníci Benátského architektonického bienále možnost obdivovat.
Skutečnou přírodu pak návštěvníkům komplex přináší ve formě četných zahrad a především vodních ploch imitujících meandrující říčky, jezírka, vodopády a potůčky.
Tato místa jsou určena k relaxaci, schůzkám s přáteli, nebo i třeba pro méně oficiální pracovní setkání. Další funkcí vodních ploch je zachycovat dešťovou vodu, aby ji pak bylo možné využít k zavlažování.
Číňané svou expozici v Benátkách pojednali velkolepě.
Koncept Města Šan-šuej
Město Šan-šuej znamená v překladu Město hor a vody. Jeho koncept představil slavný čínský raketový vědec a konstruktér Čchien Süe-sen už v roce 1980. Znepokojen rostoucím počtem obřích betonových staveb předložil návrh založený na starodávném čínském umění Šan-šuej.
Cílem bylo umožnit lidem, aby žili v městském prostředí, ale zároveň měli možnost navrátit se k přírodě. Tento urbanistický plán dosud nebyl uveden do praxe. Vrátit se k němu rozhodl až současný čínský architekt Ma Jen-sung.
