Článek
S výsledky průzkumu veřejného mínění, který provedla agentura Ipsos mezi tisícovkou obyvatel metropole, seznámili ve středu novináře zástupci SAR a hlavního města Prahy na závěr odborné konference, která byla právě potřebě moderní architektury v hlavním městě věnována.
Z průzkumu mj. vyplývá, že sami Pražané se například nikterak nelekají ani představy o budování výškových budov. Více než polovina, 57 procent, si jejich výstavbu umí dobře představit, pokud by se tak mělo stát na vybraných místech města.
Kdekoli kromě historického centra si pak umí výškové budovy představit čtvrtina obyvatel hlavního města, přesněji 26 procent.
Je správné, aby město nebo stát ivnestovaly prostředky do nové moderní veřejné budovy s unikátní architekturou?
Moderní architekturou nejsou ovšem zdaleka míněny jen výškové budovy. Jde především o jejich styl a charakter, na němž by se měl v ideálním případě jasně projevit rukopis některého ze slavných českých či světových architektů.
Typickým zástupcem je Tančící dům. Právě ten se také nejčastěji lidem vybaví jako první, jsou-li dotázáni na ukázku moderní architektury v metropoli.
Odborníci navíc s jistým smutkem upozorňují, že zrovna tato stavba byla soukromou investicí, zatímco ve světě jsou nositeli moderních trendů velice často státní či obecní objekty, nebo ještě lépe stavby určené pro kulturní účely. Novou moderní veřejnou budovu, financovanou státem, by uvítaly dle průzkumu tři čtvrtiny Pražanů, konkrétně 76 procent.
Kde by v Praze měla vznikat moderní architektura?
Nejpalčivěji chybí kulturní svatostánek
Absence nové unikátní budovy zasvěcené múzám přitom není žádnou novinkou. V Praze se její eventuální stavba zvažuje už po mnoho let, ovšem výsledky jsou bez jakékoli nadsázky až trapné.
Připomeňme jen plán na stavbu nové budovy pro Národní knihovnu, po dlouhá desetiletí chybějící důstojné místo pro Slovanskou epopej. V Praze chybí rovněž galerie moderního umění a také velká koncertní budova pyšnící se nejenom udivujícím vnějším vzhledem, ale v tomto případě především vysoce kvalitně navrženým interiérem, nabízejícím hudebníkům a posluchačům akustický zážitek na úrovni 21. století.
Do jaké veřejné budovy by měla Praha investovat?
Odborná i laická veřejnosti proto vkládá veliké naděje do plánované stavby v blízkosti stanice metra Vltavská. Právě tam by totiž mohla vyrůst nová koncertní hala. Architekti společně s urbanisty tuto myšlenku velmi podporují. Dle jejich názoru by tak konečně toto dosud hrubě přehlížené místo získalo důstojnou náplň.
Navíc by se tak přirozeně propojilo s centrem města a zároveň by mu mohlo odlehčit od turistů, kteří se dnes soustřeďují výhradně na historické jádro. Výstavba koncertního sálu by také mohla odstartovat přeměnu největší pražské územní rezervy – brownfieldu Bubny.
Institut plánování a rozvoje města Prahy již nechal vypracovat územní studii, která měla zjistit, zda by se filharmonická budova do prostoru Vltavské vešla, a to s pozitivním výsledkem. Nyní proto radnice zadala studii proveditelnosti, která přiblíží další parametry záměru.
