Článek
Vilová čtvrť za Bechyňskou bránou v Táboře se po svém založení ke konci 19. století rychle rozrůstala o nové a občas i zajímavé domy. To platí i o vile táborského stavitele T. Brdlíka v Příběnické ulici, která dostala jméno Mária.
Brdlík ji postavil podle vlastních plánů z roku 1901, ke spolupráci na návrhu fasád přizval sochaře Františka Bílka.

obyvatelé měli k dispozici menší terasu v patře.
Takové rozdělení práce, kdy si stavitel ponechá v kompetenci konstrukci a půdorysy a umělecky vzdělaného architekta nebo výtvarníka pozve jen k okrášlení domu zvnějšku, bylo v té době časté.

Chloubou interiéru je zábradlí s květinovým motivem.
Vila v Táboře je stavbou na pomezí symbolismu. Místo rostlinné výzdoby, typické pro ranou modernu či secesi, u ní Bílek v barevně odlišených omítkách použil stylizovaný motiv vosí hlavy, který měl zabránit zlu. Tento motiv se objevuje i na štítech vily.
Motiv vosí hlavy je možné vidět i na mřížích okének v soklu stavby. Dvojici oken v uličním průčelí Bílek vsadil do kruhu, jak to bylo pro secesi typické, orámování jiných oken se podobá klíčové dírce.
Fasáda vily má odvážné křivky a patří tak k několika málo ukázkám vlivu bruselsko-pařížského secesního stylu na ranou českou modernu.
Vila stojí na extrémně svažité parcele vymezené ulicemi Příběnickou a Novákovou. Dům je vystavěn terasovitě, v jižní polovině má sklep, na něm je zvýšené přízemí, ve kterém se nacházely hlavní obytné prostory, o patro výš pak obytné podkroví.

Stavbu krášlí dekorovaná okna.
Komunikaci uvnitř domu zajišťovalo vedle chodeb kamenné schodiště s bohatě zdobeným zábradlím, se secesními motivy květin. Za domem nechyběla svažitá zahrada.