Článek
Krajina, ve které dům stojí, má téměř pouštní charakter. Převažují v ní spíš suchomilné rostliny a dřeviny, půda je zde šedohnědá a pokrývá ji spousta kamení.
Horizont lemuje zalesněné pohoří. I proto se sem dům zařízený v jistém smyslu až minimalisticky dobře hodí. Nejvíce ho sem však začleňuje jeho nenápadný vzhled.
Aby přízemní stavba co nejlépe zapadla do okolní krajiny, a zároveň aby zdůraznili její prostotu, zvolili autoři jako hlavní stavební materiál zhutněnou zeminu. Právě z ní je vybudovaná většina nosných zdí objektu zabírajícího plochu 437 čtverečních metrů.
„Hlína natěžená přímo na pozemku je smíchána s 5 až 10 procenty cementu. Směs bylo třeba vsypat do bednění vždy do vrstvy zhruba 20 centimetrů, která pak byla ručně zhutněna na poloviční výšku. Je to velmi zdlouhavý proces, nicméně výsledkem je prvek skulpturálního charakteru, který velice dobře propojil stavbu s jejím okolím. Je to zároveň starodávná stavební metoda používaná v Arizoně,” vysvětlil přesný pracovní postup na dotaz Novinek architekt Brent Kendle.
Zdi z hutněné zeminy doplňují v domě i další, velice prosté a přírodní materiály - podlahy z leštěného vápence a dřevěné stropy z douglasky. Na některých místech lze spatřit i cihly. Celek dohromady působí velice přirozeným dojmem.
Interiér je pak zařízen výhradně v přírodních barvách, kromě více odstínů hnědé se objevují prvky v šedé a krémové. Vše pak podtrhuje čistě bílá výmalba některých zdí.
Bílé stěny slouží zároveň jako velmi důstojné pozadí pro výtvarná díla, jimiž je domov majitelů hojně vyzdoben.
Další zajímavostí domu je způsob, jakým se architektům podařilo propojit jeho exteriér a interiér. Na některých místech se doslova vzájemně prolínají. Umožnil to velký počet stěn prosklených od země ke stropu a porůznu ve stropě roztroušených světlíků. Díky nim se světlo dostává do všech míst v domě, i tam, kde by to člověk na první pohled nečekal.
Uspořádání domu
Dům je rozdělen do několika oddílů, které jsou propojené chodbami. První a téměř samostatný blok tvoří garáž se stáním pro tři vozy. Nejblíže ní je umístěna vinotéka s prádelnou a také kuchyň. Na ni navazuje obývací pokoj a vedle něj umístěná jídelna. Z obou místností lze procházet na terasu, kde je další posezení pro případné stolování venku.
Společenská zóna domu je jeho druhým oddílem - za příčnou chodbou následuje další, úzká část tvořená proti sobě položenými pokoji pro hosty. Každý z nich je zařízen vlastní koupelnou a toaletou.
Poslední část domu je hájemstvím jeho majitelů. Ti mají překvapivě malou ložnici v porovnání s velikostí koupelny, která zabírá zhruba dvojnásobnou plochu a přichází se do ní přes chodbu.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.