Článek
Koncem dubna 1934 požádali František Opavský, zástupce firmy Ferrum z Frýdlantu nad Ostravicí, a jeho žena Milada o povolení ke stavbě rodinného domu na území Mariánských Hor.
Manželé Opavští si pro novostavbu vybrali rohovou parcelu v bloku vyplněném dalšími rodinnými domy. Nejednalo se ale o čistě vilovou čtvrť. V sousedních blocích blíž hlavní komunikaci vyrostly řadové městské domy, které oddělovaly pozemek od rušné ulice.
Z plánů brněnského architekta Bohuslava Fuchse, vzniklých v druhé polovině dubna, je patrné, že pro stavebníky navrhl dvoupatrový rodinný dům se třemi obytnými podlažími na obdélném půdorysu.

Řez vilou prozrazuje její interiérové řešení.
Vilu postavila moravskoostravská firma Theodor Kreutz, podnikající v oblasti železobetonových staveb. Vile totiž dominuje právě železobeton s omítaným cihelným zdivem.
Budování postupovalo velmi rychle. Výsledek nebyl na Fuchse nijak překvapivý. Stavba má funkcionalistické tvary, které jsou ale ozvláštněny mnoha prvky. Pultová střecha, terasy, balkony a schodišťový výstupek rozčlenily strohou podobu objektu. Výrazným ozvláštňujícím prvkem se stala i rohová okna, kruhová okénka, či motiv režné cihly komínového tělesa.
Hlavní obytnou místnost bytu v jižní části, rozdělenou původní dřevěnou prosklenou příčkou, spojovalo s podkrovím jednoramenné dřevěné schodiště. Tam byly majitelům domu k dispozici dva pokoje, šatna, koupelna a temná komora.

Kuchyň a jídelna byly podle tehdejších zvyklostí odděleny.
Všechna podlaží domu propojuje dvojramenné železobetonové schodiště z umělého kamene s kovovým zábradlím, vyplněným drátěným pletivem. V suterénu byla umístěna prádelna, sušírna, sklepy, kotelna a garáž.
V přízemí se nacházel byt se třemi pokoji, s kuchyní a původně i s pokojíkem služebné, s koupelnou a toaletou, přístupnými z předsíně, prosvětlené dveřmi na malý balkon v severním zahradním průčelí.
Obdobné řešení interiéru má byt v prvním patře, ale ten byl řešen jako mezonetový, takže k němu patřilo i podkroví, respektive druhé patro domu. Bylo tomu tak proto, že majitel Opavský chtěl mít z části bytu v patře kancelář. Dům byl později majiteli definitivně rozdělen na tři bytové jednotky.

Původní majitelé vily, manželé Opavští.
Bohuslav Fuchs se poprvé na Ostravsku uplatnil v soutěži na lidové divadlo a jako člen poroty soutěže na ostravský Dům umění o dva roky později. Zájem místních stavebníků Fuchse dokonce vedl k založení vlastní pobočky brněnské projekční kanceláře v Tyršově ulici.
Předpokládané navázání na dosavadní realizační úspěchy se však nekonalo. Rodinný dům manželů Opavských se stal poslední Fuchsovou ostravskou uskutečněnou stavbou. Dnes je stavba kulturní památkou.
